Logo

Recenze Deník fejsbukové matky - Lucie Nachtigallová (Michaela Rubášová)

20. 4. 2016
1141-denik-fejsbukove-matky
"Díky, díky, díky!"
"Po přečtení této knihy nabývám dojmu, že jsem úplně normální matka jednoho (zaplať bůh za tento počet) úžasného dítka. :-D"
 
  • název: Deník fejsbukové matky
  • autor: Lucie Nachtigallová
  • žánr: Humor, Literatura česká, Pro ženy
  • nakladatelství: Omega
  • rok vydání: 05/2016
  • počet stran: 160
 
...Anotace...
 
     Knížka, kterou držíte v ruce, je naprostým unikátem. Je to totiž zřejmě jediná kniha na světě, která je napsaná pouze s pomocí statusů.
     Je to kniha, ve které nenajdete klasický začátek ani konec. Nemá strhující děj, ba ani žádnou hlavní dějovou linku. Nemá ani ilustrátora či slavného spisovatele, jak bývá zvykem. Nemá dokonce kladného či záporného hrdinu. Můžete ji začít číst zepředu, zezadu, nebo třeba i odprostřed, a přesto vám nic neuteče.
Je plná statusů. Obyčejných, ale přesto neuvěřitelných, vtipných, nepředvídatelných minipříběhů, které přináší sám život. Příběhů matky tří dětí, věčně pracujícího manžela, psa, želvy, šneků a několika koček. Matky, která má neobyčejný smysl pro humor, sebeironii a schopnost vypointovat své příběhy coby maminky na mateřské dovolené do statusů, ve kterých se budete možná poznávat i vy a u jejichž čtení se budete nepřetržitě usmívat. 
     Knížka, kterou (a v tomto případě nejde o klišé) napsal s úsměvem na rtech sám život.
 
...Recenze...
 
Znáte ty fámy: Těhotenství vám sebere 10% mozku a nebo třeba, mateřská dovolená je přece opravdu dovolená? Já tedy ano, znám jich dokonce i více. Teď vám představím někoho, kdo se nebojí jednu fámu potvrdit a druhou vyvrátit. Někoho, kdo se nebojí ze sebe udělat naprostého blázna a zoufalce a přitom si zachovat chladnou hlavu. Respekt! 
 
"Vyrazila jsem s dětmi do centra. Přípravy pochopitelně probíhaly od rána. Oblékla jsem nakojené mimino a vložila ho do kočáru na chodbě. Oblékla jsem dvojčata a nechala je se na chodbě vedle kočáru obouvat. Běžela jsem vyvenčit psa. Vrátila jsem se a znovu oblékla dvojčata a obula je, protože se mezitím svlékla a zula. Zahnala jsem psa na pelech, nahnala dvojčata do výtahu a pak jsem je venku narvala do autosedaček. Po 500 metrech se zezadu ozvala Viki: "Mamí, kde je mimi?"
 
Lucie Nachtigallová, do teď jsem to jméno ani nepostřehla. Od teď? Jsem jejím dalším a hrdým fanouškem na FCB. Lucie je absolventa Fakulty sociálních věd UK, přispívala do tištěných médií jako novinářka už od šestnácti let. Postupně zastávala post produkční, dramaturgyně a šéfredaktorky pro řadu českých deníků, časopisů a televizí. Mnoho let žila a pracovala ve Velké Británii, Španělsku a Itálii. Toto je jen část toho, co Lucie za svůj život zvládla. V první řadě je to ale MATKA. Matka tří dětí, dvojčátek Frantíka a Viktorky a nejmladší Alžbětky. Samozřejmě je také manželka skvělého chlapa. A já jí ještě přidávám přezdívku "Super žena".
 
"Ze školky přišel pokyn promluvit s dětmi o povolání rodičů, tak jsme se do toho pustili. Děti usazeny na sedačce proti mě, křížový výslech začíná. Matka: "Viktorko, jaké je zaměstnání našeho tatínka?"
 
Viki: "Je šéftraktor."
Matka: "Fando, co táta v té práci dělá?"¨
Fanda: "Já myslím, že tam pije pivo!"
Matka: "A co dělám já?"
Viki: "Ty jsi uklízečka!"  
 
Už když mi byla tato kniha nabídnuta k recenzi, věděla jsem, že ji rozhodně neodmítnu a že budu určitě nadšená a spokojená. Stalo se. Jako matka jsem si tohle "bláznivé" čtení opravdu užívala. Nesčetněkrát jsem se tak pobavila, že jsem u pracovního stolu doslova nadskakovala. Byla jsem pak nucena, (díky mému prozrazení, že nepracuji) přečíst své kolegyni pár úryvků. Žádný div, že jsme tu od té chvíle nadskakovaly obě.
 
Deník fejsbukové matky
"Manžel je skutečně, co se týče mých autonehod (vlastně tak nějak celkově), velmi tolerantní. I tak jsem se ho snažila po svém posledním incidentu (s větví, která propíchla střechu) ušetřit informace, že jsem minulý týden najela při parkování na kamínek o velikosti nočního stolku. Manžel: "můžeš mi vysvětlit, proč, když ti dolévám vodu do odstřikovače, mi ta voda teče do bot?"
 
Kniha je sepsána formou statusů z facebooku. Začíná rokem 2009 a loučí se s námi posledním statusem 24.12.2011. Někomu se tento formát a styl může zdát zvláštním, ale já ho schvaluji. Lepší formu tato kniha mít nemohla. Když jsem knihu po rozbalení otevřela a chtěla ji jen tak zběžně prolistovat, dopadlo to tak, že jsem si otevřela lahev vína, naložila se do vany a prolistovala jsem se za půlku :-D. To prostě nešlo pustit z rukou. Víte, abych vám to trošku vysvětlila. Ono číst o někom, kdo je na tom občas ještě mnohem hůře, než vy sami, je možná trošku sobecké, ale tak osvobozující.
 
Lucie nám dává nahlédnout do svého soukromého života, její statusy se týkají celé rodiny i jejích přátel, příbuzných, známých i neznámých. Líbí se mi její bezprostřednost, sarkasmus, ironie, pragmatismus....občas i její zoufalá rezignace či melancholie a v neposlední řadě i ona sama a její postoj k vážným i banálním věcem. Je to žena, která se nebojí udělat si ze sebe legraci nebo se totálně zesměšnit. Stále si zachovává chladnou hlavu a nadhled.
 
Tato kniha je opravdu život sám. Náhled do života jedné ženy a jejich běžných a všechních starostí. Vše je podáno s humorem a peprnou nadsázkou. Co musím pochválit a vypíchnout, jsou statusy, kterými Lucie komentovala i situaci týkající se veřejných informací z TV nebo novin. Obzvláště pak chválím i zmínku o její nejlepší kamarádce...nechci prozrazovat, ale přistihla jsem se, že čekám na další status s informací, která se bude týkat jí. A díky bohu jsem se dočkala.
 
"Mám ráda své děti. Mám je ráda, i když jim foukám na bebíčka v jednu hodinu ráno, miluju je, když se mi všechny narvou do postele ve tři hodiny ráno. Mám je dokonce ráda, i když chodí po 20 minutách čůrat mezi čtvrtou a pátou hodinou ranní. Ale nikdo se nesmí divit že čas od času je zas tak ráda nemám. Aktuálně bych aspoň na hodinu ráda vyzmizíkovala ze svého života nejmladší mrňavku. Už týden mě totiž budí v šest hodin ráno tak, že prsty roztáhne moje oční víčka a nevinně se zeptá: "Ještě spíš?"
 
Na závěr bych ještě ráda upřesnila, proč je kniha tolik úsměvná. Je to hlavně díky dětem a krásným, legračním příhodám celé její rodiny. No, vlastně některé tolik legrační nejsou, ale Lucie je dokáže podat tak, že se prostě zasmát musíte, i když se třeba jedná o nemilou "katastrofu". My matky se s něčím podobným, mnohdy i stejným, setkáváme každý den, stejně jako Lucie. Někdy si zachováme chladnou hlavu, jindy vypěníme a pak toho litujeme. Díky této knize jsem zjistila, že nejsem zase tak hrozná :-D a bláznivá matka. Jsem vlastně úplně normální. Všechny jsme úplně normální. A věřte, že jsou mnohem horší věci, než několik vagonků od mašinky v záchodové míse :-D. Jsou i horší věci, než poškrábané auto nebo brzký ranní budíček od našich ratolestí. Vždyť za tu radost v dětských očích a těch pár vrásek navíc to stojí. Stojí to za ty zážitky, protože nikdy nevíte, co se může stát mnohem horšího. Smějme se, nervujme se, buďme pro své děti tím nejlepším pomocníkem, přítelem i rodičem.  
Deník fejsbukové matky
 Díky Lucie, díky za to, že jsi mi dala nahlédnou do svého pestrého života. A tím jsi mě uklidnila, že nejsem sama. A to podotýkám, mám jen jednoho sviště :-D. A těch pár procent mozku co je pryč? Pche...ještě pořád toho dost zbývá :-D. I když... ptát se svého šéfa po nástupu do nové práce po MD, jestli bude chtít něco papat a jestli má pitíčko, je opravdu dost podivné :-D. Ještě, že je můj šéf tolik tolerantní :-D.
 
...Můj dojem...
 
Dojmy jsou jistě patrné. Tahle kniha bude malý velký trhák. A já jí to přeji. Je jiná, je zvláštní, je neobvyklá, ale je skvělá. Dokáže povzbudit a rozesmát. Dokáže ovlivnit a to je dobré. Lucii přeji hodně sil a nervů do dalších životních eskapád. S nadšením každý den čekám na její nový status, protože vím, že to bude zase perlička :-D. Knihu doporučuji každé ženě (matce), která si myslí, že není perfektní nebo o sobě z nějakého důvodu pochybuje. Doporučuji ji hlavně proto, že vám zvedne náladu a nevýslovně vás pobaví. Zhltnete ji tak rychle, že budete litovat toho, jak byla krátká. A pak uděláte to samé jako já, půjdete na facebook (popřípadě si ho založíte) a začnete ji sledovat i v reálu.

Skvělé odpočinkové čtení, které si jisto jistě najde své obdivovatele i fanoušky.
 
 
Hodnocení: 100%
Autorka recenze: Michaela Rubášová
Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail
Aktuality
Recenze Maskované město - Genevieve Cogman (Kristýna Bednářová)
Recenze Maskované město - Genevieve Cogman (Kristýna Bednářová)
14. 12. 2017
Série Neviditelná knihovna se rozšiřuje o další fantasy příběh, který tentokrát otevře brány do luxusních neuvěřitelných světů, vystavěných na základě tužeb a myšlenek svých jednotlivých vládců.
Recenze Jak se točí Cizinka - Tara Bennet (Sabina Novotná)
Recenze Jak se točí Cizinka - Tara Bennet (Sabina Novotná)
14. 12. 2017
Dnes mám pro vás jednu speciální recenzi - nejedná se o klasickou beletrii, ale o knihu, která je proměně knihy v seriál. Jak už asi všichni víte, miluji sérii Cizinka - nejen seriál ale hlavně její knižní předlohu.
Recenze Blízko obzoru - Jessica Koch (Ivona Šabíková - Chensie)
Recenze Blízko obzoru - Jessica Koch (Ivona Šabíková - Chensie)
13. 12. 2017
Ať už čekáte cokoliv, tak určitě ne natolik výrazné dílo podle skutečnosti, které vás osloví a změní vám život nebo alespoň pohled na něj. Zamilujete se, budete brečet a smát se.
Recenze Zimní lidé - Jennifer McMahon (Jana Čaňková)
Recenze Zimní lidé - Jennifer McMahon (Jana Čaňková)
13. 12. 2017
Když přišla Sára Harrissonová Sheaová jednoho lednového dne roku 1908 o dcerku Gertie, všichni si mysleli, že se zbláznila, když začala tvrdit manželovi, že se Gertie vrátila…
Recenze Blízko obzoru - Jessica Koch (Jana Parýzková)
Recenze Blízko obzoru - Jessica Koch (Jana Parýzková)
12. 12. 2017
Nebudu vypisovat komu bych knihu doporučila, protože mám v plánu ji doporučovat na každém kroku, tento příběh nenechá nikoho chladným. Život opravdu není spravedlivý a já jsem ráda, že jsem dostala možnost si toto dílo přečíst. Myslím, že tento příběh v sobě budu mít opravdu dlouho.
Recenze Nežádejte o milost - Martin Österdahl (Ivana Vostřelová (Nedošínská)
Recenze Nežádejte o milost - Martin Österdahl (Ivana Vostřelová (Nedošínská)
12. 12. 2017
Hlavním hrdinou je Max Anger. Jde o člověka, který prošel tvrdým vojenským výcvikem, má železnou vůli a rozhodně se jen tak něčeho nelekne a nikdy se nevzdává bez boje.
Recenze Mořeplavec - Diana Gabaldon (Kateřina Miklíková)
Recenze Mořeplavec - Diana Gabaldon (Kateřina Miklíková)
11. 12. 2017
Od chvíle, kdy se na kopci Craigh na Dun Jamie a Claire museli rozloučit před blížící se bitvou u Cullodenu, uplynulo již dvacet let. Claire prošla kameny zpět do své doby, kde vychovává Jamieho dceru Brianu a Jamie odešel zemřít do bitvy, o které věděl, že je předem prohraná…
highslide