Logo

Recenze Adolf Wenig - Staré pověsti pražské.

11. 1. 2014
stare_povesti_prazske_3D

V Praze se prohání duch templářského rytíře. Wenigovy pověsti opět ožívají

Na Starém Městě se zjevuje duch templářského rytíře, na Vyšehradě straší francouzský major. Staré pověsti pražské opět ožívají v novém vydání, o které se v loňském roce postaralo nakladatelství Omega. Kniha autora Adolfa Weniga vychází z předlohy vydané v roce 1937 nakladatelstvím Josef Hokr.

„Počíná se kniha pověstí, zrozených ve zdech Staré Prahy. Na březích řeky Vltavy, středem země české protékající, město leží, hlava státu našeho, město starobylé, pýcha té naší drahé země…“

To jsou první slova, která nás uvedou do knihy Staré pověsti pražské. Už z této krátké ukázky každému dojde, že jazyk vyprávění bude trochu archaičtější, než je čtenář v současné literární tvorbě zvyklý. Ale strach rozhodně není na místě, jde přeci o staré pověsti zahalené do mlhy tajemství. Zastaralý slovosled je tady na místě a dokresluje očekávanou atmosféru. Navíc mluva není zastaralá úplně, redaktorům nakladatelství se podařilo vypravěčovu řeč upravit do srozumitelné formy pro současného čtenáře. Jinak poskládané věty vás tak nebudou brzdit od čtení.

A kolik pověstí vlastně v knize najdete? Jsou jich desítky. A zdaleka se nejedná pouze o příběhy mistra Hanuše, Faustova domu či například o založení Nového Města. Některé pověsti v knize jsou obecně známé, jiné bude číst poprvé nejeden pražský „vlastenec“.

Kniha se dělí celkem do šesti oddílů. V prvním se setkáme s pověstmi z okolí Starého Města, následují vyprávění z Nového Města, Malé Strany, Hradčan, Josefova a z Vyšehradu. Pověsti jsou navíc doplněny kresbami Mikoláše Alše.

Autorem recenze je Adam Váchal, článek s recenzí najdete zde.
Knihu si můžete koupit zde
Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail
highslide