Logo

Recenze Až vyprší čas - Elina Hirvonen (Barbora Lišková)

24. 5. 2016
az_vyprsi_cas_3D
Anotace: 

Většina rodičů si určitě přeje, aby děti pokračovaly v jejich šlépějích. Bohužel, krásné sny se většinou výrazně liší od skutečnosti. V takové situaci se ocitla i Laura. Její dcera Aava vyjela do Somálska, kde pracuje jako lékařka a chce rozhodně být co nejdál od rodiny. A syn Aslak pro změnu velmi špatně pochopil matčin názor na přírodu a rozhodl se změnit svět „k lepšímu“ teroristickými útoky…
Podle mnoha literárních odborníků byl literární debut Eliny Hirvonen napsán tak dobře, že je až s podivem, že se jednalo o její prvotinu.
 
Hned na začátek bych ráda podotkla, že tahle kniha bude na každého působit jinak. Pro mě to bylaneuvěřitelně silná kniha, která mě mnohokrát rozplakala, ale stejně tak to někdo může vnímat jako průměrnou knihu. Myslím si, že to souvisí s naším pohledem na svět a s našimi obavami. Třeba já se bojím budoucnosti a rozpadu mé rodiny, takže Až vyprší čas mě hodně zasáhlo. 
 
Ačkoli to není kniha bez příběhu, tak se tady staví hlavně na postavách. Kniha se točí kolem čtyřčlenné rodiny - otce Eerika, matky Laury, dcery Aavy a syna Aslaka. Všichni kromě Eerika měli pro sebe i kapitoly psané z jejich pohledu, Laura a Aava vás provázejí skoro celou knihu, ke konci se dočkáte i Aslaka. Takže i přes to, že Eerik má v knize taky svojí úlohu, vám popíšu pouze Lauru, Aslaka a Aavu.
 
"V době, kdy každý přináší nějaké poselství, působila vražedkyně, která nezanechala zprávu, nepochopitelně arogantně. Ne proto, že zabila, ale proto, že se nepokusila vysvětlit proč."
 
superthumb
Začala bych Laurou, ženou, která si prožila hrozné dětství s matkou a v mládí potkala skupinu lidí bojujících za práva zvířat. Proto do života vkročila s myšlenkou, že nikdy nechce založit rodinu a že se celá odevzdá boji za životní prostředí. Pak poznala Eerika, který si přál být otcem a kvůli její lásce k němu se narodili Aava a Aslak. V současnosti přednášela o životním prostředí a trápila se kvůli rozpadu rodiny. Snažila se myslet pozitivně, ale tak nějak věděla, že balamutí sama sebe. 
 
Aava, Lauřina dcera, mi ale byla trochu sympatičtější. Dívka, která vždycky toužila po troše matčině pozornosti, které se ale nikdy nedočkala. Její podivínský bráška pro ni byl vším, ale přesto se od něj odtrhla, aby vůbec dokázala žít. Na gymnáziu pochopila, že může žít jinak. Následně vystudovala medicínu a odjela do Somálska a jiných rozvojových zemí pomáhat potřebným. Utekla před rodinou a domovem a jejím největším přáním se stalo se nikdy nevrátit.
 
"Vzdám se všeho, co mám, jestli dovolíte, aby byl Aslak někdy šťastný. Vzdám se přátel, koníčků, hudby, knih, spokojených dní a dlouhodobého štěstí. Vzdám se zdraví, snů a života. Dovolte Aslakovi, aby byl milován a já byla sama. Nechte Aslaka žít a mě zemřít."
Když se nic nezměnilo, prosila jsem: "Nechte Aslaka zemřít a mě žít. Nechte Aslaka zmizet ze světa, jako by nikdy nebyl. Nechtě mě být jediným dítětem a dovolte mi dýchat alespoň chvíli volně."
 
Nakonec Aslak, nejzajímavější postava celé knihy. Měla jsem ho asi nejradši, přestože to byl podivím a osamocené individuum. Kluk, který brečel, když viděl reklamu na šunku, a už od mala byl vegetariánem. V mládí byl pořád sám a na druhém stupni mu diagnostikovali těžkou depresi. Vždycky hledal místo, kam by zapadnul. Věřil, že každý život nejen lidský je nezměrně cenný. Nevím, jak vás, ale mě si Aslak získal.
 
"Bylo to, jako by se uvnitř něho rozprostírala modrá oblast, a když se do ní člověk ponoří, nevidí ani hladinu, ani dno.
Občas, když jsem se na něho dívala, se mi zdálo, že má v hrudi černou díru, z jejíchž útrob se nedá uniknout."
 
superthumb
Psát o téhle knize je nesmírně složité, protože se nedá moc dobře vystihnout. Nedokážu popsat tu směs emocí, která na mě útočila při čtení. Až vyprší čas mě zanechalo ve zvláštním, trochu posmutnělém rozpoložení, které je ale pořád prosvíceno trochou naděje. Jak už jsem psala, pro mě hodně silná kniha, která mě donutila zamyslet se nad světem a životem obecně. V některých částech mi ani nedala čas na osušení očí a v jeden moment jsem dokonce brečela tím způsobem, že vám teče z očí i z nosu a musíte se držet, abyste nebrečeli nahlas.
 
Autorka se nebojí silných témat, což je pro knihu moc dobré. Odcizená rodina, těžké deprese, touha utéct, terorismus. Ničemu z toho se autorka nevyhýbá, ale nesetkáme se pouze s tím. Kdybych měla popsat její styl psaní jedním slovem, tak by to bylo slovo propracovaný. Vše popisuje s lehkostí a se spoustou detailů, které v reálném životě vnímáme, ale v psaném textu běžně opomíjíme. 
 
"Zavřu oči. Hlavou mi běží obrázky mladých lidí, modrovlasých dívek, uzavřených do tichých, malých finských měst, a chlapců, tančících před zrcadlem, a úplně jiných dívek a chlapců z malého města, s tmavými vlasy a očima jako uhlíky, a obrázky dětí z východních zemí, jak sbírají oblečení, jež přišlo.
Všichni sní o tom, že se dostanou pryč."
 
Myslím, že na to, jak je kniha krátká, jsem se už docela rozepsala. Přejdeme k hodnocení! Pokud se nebojíte složitějších témat jako je například terorismus nebo život v rozvojových zemích a přemýšlíte o budoucnosti, tak se vám bude kniha líbit. Nevím, jak na vás zapůsobí, ale za zkoušku to stojí. Pro mě je to úžasná kniha, kterou si budu číst znovu a znovu. Nikdy si nepodtrhávám v knihách, ale tady bylo tolik zajímavých věcí, že jsem si je opravdu značila - a to už o něčem vypovídá.
 
Autorka recenze: Barbora Lišková
Hodnocení: 10/10
Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail
Aktuality
Recenze Blízko obzoru - Jessica Koch (Ivona Šabíková - Chensie)
Recenze Blízko obzoru - Jessica Koch (Ivona Šabíková - Chensie)
13. 12. 2017
Ať už čekáte cokoliv, tak určitě ne natolik výrazné dílo podle skutečnosti, které vás osloví a změní vám život nebo alespoň pohled na něj. Zamilujete se, budete brečet a smát se.
Recenze Zimní lidé - Jennifer McMahon (Jana Čaňková)
Recenze Zimní lidé - Jennifer McMahon (Jana Čaňková)
13. 12. 2017
Když přišla Sára Harrissonová Sheaová jednoho lednového dne roku 1908 o dcerku Gertie, všichni si mysleli, že se zbláznila, když začala tvrdit manželovi, že se Gertie vrátila…
Recenze Blízko obzoru - Jessica Koch (Jana Parýzková)
Recenze Blízko obzoru - Jessica Koch (Jana Parýzková)
12. 12. 2017
Nebudu vypisovat komu bych knihu doporučila, protože mám v plánu ji doporučovat na každém kroku, tento příběh nenechá nikoho chladným. Život opravdu není spravedlivý a já jsem ráda, že jsem dostala možnost si toto dílo přečíst. Myslím, že tento příběh v sobě budu mít opravdu dlouho.
Recenze Nežádejte o milost - Martin Österdahl (Ivana Vostřelová (Nedošínská)
Recenze Nežádejte o milost - Martin Österdahl (Ivana Vostřelová (Nedošínská)
12. 12. 2017
Hlavním hrdinou je Max Anger. Jde o člověka, který prošel tvrdým vojenským výcvikem, má železnou vůli a rozhodně se jen tak něčeho nelekne a nikdy se nevzdává bez boje.
Recenze Mořeplavec - Diana Gabaldon (Kateřina Miklíková)
Recenze Mořeplavec - Diana Gabaldon (Kateřina Miklíková)
11. 12. 2017
Od chvíle, kdy se na kopci Craigh na Dun Jamie a Claire museli rozloučit před blížící se bitvou u Cullodenu, uplynulo již dvacet let. Claire prošla kameny zpět do své doby, kde vychovává Jamieho dceru Brianu a Jamie odešel zemřít do bitvy, o které věděl, že je předem prohraná…
Recenze Hluboký hrob - dítě útesů - Camilla a Viveca Sten (Jana Parýzková)
Recenze Hluboký hrob - dítě útesů - Camilla a Viveca Sten (Jana Parýzková)
11. 12. 2017
Dítě útesů je první část série thrillerů pro dospívající mládež z pera Camilly a Vivecy Stenových. Nadpřírozené prvky ze severské mytologie se střetávají se starými námořnickými pověrami a legendami.
Recenze Hluboký hrob - dítě útesů - Camilla a Viveca Sten (Darina Krejčí)
Recenze Hluboký hrob - dítě útesů - Camilla a Viveca Sten (Darina Krejčí)
8. 12. 2017
Dítě útesů je první část série thrillerů pro dospívající mládež zpera Camilly a Vivecy Stenových. Nadpřirozené prvky ze severské mytologie se střetávají se starými námořnickými pověrami a legendami.
highslide