Logo

Recenze Bounty - Michael Byrnes ( Kristýna Kaderová)

23. 1. 2018
Bounty_3D
Jsem člověk, který ví, že svět není spravedlivý. Nikdy nebyl a nikdy nebude. Vzhledem k existenci lidí a velkého množství tajemství to ani nijak nejde. Ale právě otázka spravedlnosti dává autorům mnoho podmětů k napsání knihy. A kniha, kterou napsal Michael Byrnes, zněla víc než lákavě.
 
Spravedlnost. Všichni chceme, aby lidé, jež ublížili nám a těm které milujeme byli spravedlivě potrestáni. Jenže žijeme ve světě, kdy dopadení a zatčení padoucha nutně nemusí znamenat spravedlnost. Pokud má dotyčný dobré právníky veškerá snaha vládních orgánů učinit spravedlnosti za dost může být naprosto zbytečná. Vlastně často i je a tak po světě běhá mnoho lidí, kteří by měli být zavření, aby nemohli ublížit dalším lidem.
 
A právě proto vznikla stránka bounty4justice.com. Stránka, kde lidé sami rozhodují o tom, kdo je vinný a následně jsou pak tyto lidé zabiti nájemnými vrahy, jež dostanou za nastolení spravedlnosti odměnu. Jenže tahle stránka není řešením a FBI se zoufale snaží přijít na tom, kdo stránku vytvořil a jak zabránit dalším desítkám obětí.
 
Bounty je rozdělena na čtyři části a mnoho kapitol. Nebo aspoň myslím. Každá kapitola je označena dvěma čísly. Popravdě jsem za celou dobu nepřišla na to, jaký mají význam. Připadá mi, jako kdyby byla čísla volená čistě nahodile. Ale vlastně jsem se soustředila spíš na příběh, takže to možná nějakou logiku má. Ale i kdyby ne, není to zas až tak důležité. Jen mě to zaujalo.
 
Kniha je psána v er-formě a příběh se točí kolem několika různých postav. Samozřejmě, že velká část se soustředí na vyšetřování FBI a tím pádem i na hlavní vyšetřovatele, ale i tak se příběh občas stočí úplně jinam a dodá tak čtenáři ještě víc podmětů k přemýšlení.
 
Ale abych se vrátila k těm kapitolám. Jsou docela krátké a díky tomu je kniha čtivější, je lehčí zpracovat složitější téma. I když styl psaní se čte i tak dobře. Navíc je v příběh protkán různými chaty a písemními hlášeními, což čtivost knihy ještě zdůrazňuje.
 
1920x1080px_slide_kino_Bounty
Příběh samotný mi je docela povědomý. Zápletka, kdy někdo neznámý, dost často za pomocí techniky, vezme věci do vlastních rukou a potrestá ty, jež jsou podle něho na vinně není zrovna neobvyklá. Ale já mám tyhle příběhy dost ráda. Navíc, každý autor vždycky pojme vyprávění úplně jinak než ten předchozí.
 
Osobně si myslím, že se tenhle příběh autorovi povedl a to hodně. Z obyčejného tématu dokázal vytvořit neobyčejný příběh. A po celý příběh mu neuklouzla ani jedna nápověda, která by čtenáři pomohla poodhalit viníka. Vlastně s nápovědami dost šetřil a příběh byl pak stejný, jako kdyby se jednalo o skutečné vyšetřování, kdy se člověk hrne za drobečky, které často nemusejí nic znamenat.
 
A právě to co se mi na příběhu líbí nejvíc, nepředvídatelnost. Dává to příběhu úplně jiný rozměr. Obyčejný příběh se pak totiž stává pro čtenáře napínavou realitou a ne jen slovy napsanými na kusu papíru. Navíc by byla opravdu škoda, kdyby byl prozrazen konec dřív, než měl. Protože je jedním slovem úžasný. Nejsem si jistá, jestli ho víc miluju nebo nenávidím.
 
Ale kniha samotná se mi rozhodně líbila a nejspíš se k ní v budoucnu vrátím. Ale v tuhle chvíli jsem nejvíc ze všeho zvědavá na to, s čím přijde Michael Byrnes dál. Jestli to bude něco podobně úžasného, nejspíš ho brzy zařadím k mým oblíbeným spisovatelům.
 
Autorka recenze: Kristýna Kaderová
Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail
highslide