Logo

Recenze Božena Němcová - Babička (Hana Zoubková)

9. 3. 2014
Hlavní hrdinkou knihy je babička, která se přestěhuje ke své dceři, aby jí pomohla s výchovou vnoučat. Příjezd starší paní do údolí výrazně změní život nejen dětem, ale i dospělým. Babička je fenomén české literatury, u něhož se ani odborníci nemohou shodnout, jestli se jedná o román, novelu či povídku. Svým neopakovatelným stylem oslovuje již mnoho generací. Kniha nabízí unikátní pohled do duše a života člověka první poloviny devatenáctého století. Na rozdíl od většiny současníků Božena Němcová psala jazykem, který je srozumitelný i modernímu čtenáři.
babička
"Viktorka je sedlákova dcera ze Žernova. Rodiče její jsou už dávno pochováni, ale bratr a sestra žijou podnes. Před patnácti lety byla Viktorka děvče jako malina, daleko široko nebylo jí rovné. Svižná jako srna, pracovitá jako včelka, nikdo by si byl nemohl lepší ženy přát. Takové děvče, když ještě očekává podílu na statku, nezůstane pod pokličkou, to se samo sebou rozumí."
 
Příběh není příliš dějově pestrý, jedná se spíše o popis roku na vsi, tradic a zvyků, které přináší. Babička zde vystupuje jako moudrá žena z lidu i samotná kněžna si od ní nechá ráda poradit, což je poněkud uměle vytvořený ideální stav poddaných a vrchnosti. K babičce si chodí pro radu téměř všichni z okolí Starého Bělidla
 
"Komorník přicházeje sklízet ze stolu, ohrnul nos a myslil si: "Divný to rozmar takové dámy, bavit se sprostou babou." Kněžna ale stála u okna a dívala se za odcházejícími, dokud vidět byly bílé šaty děvčat a bílou holubičku babiččinu zelenem prokvítat. Odcházejíc pak do kabinetu šeptala si: "Šťastná to žena!"
 
Babička učí děti lidové moudrosti, starým proroctvím, ale také jim vštěpuje mravní zásady. V příběhu se objevují dvě "vložené" povídky. V první z nich se dozvídáme, jak to bylo s Viktorkou, proč se zbláznila. Ve druhém sledujeme osudy Kristly a Jakuba, kterého kněžna nechá z pomsty odvést na vojnu. 
 
"Před vánočními svátky střídalo se povídání pohádek a zpívání písní s rozprávkami o pečení vánoček, jak má která bílou mouku, kolik dá másla, děvčata povídala o "slívání" (olova), děti pak těšily se na vánočky, spouštění svíček, na Jezulátko a na koledu."
 
Naprosto chápu, proč je Babička tak oblíbená. Zidealizovaně podává venkovský život v 19. století, příběh je napsán až pohádkově a lidé rádi čtou knihy, u kterých vědí, že dobře dopadnou a příjemně se čtou. Ani já nejsem výjimkou a Babičku si vždy ráda přečtu. 
babicka_3D
Autorem recenze je Hana Zoubková, blog autorky najdete zde.
Knihu si můžete koupit zde
Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail
highslide