Logo

Recenze Čarodějnice, Salem 1692 - Stacy Schiff (Kateřina Miklíková)

3. 12. 2017
Carodejnice_Salem_3D
Stacy Schiff, jedna z neuznávanějších amerických historiček, odhaluje v tomto napínavém románu toto první velké americké tajemství. 
 
Když se mi kniha dostala konečně do rukou, překvapila mě svým formátem.  Je o něco větší než normálně a působí velice luxusním dojmem. Je skoro jako nějaká kronika. A vlastně ano. Kniha je kronikou roku 1692 v novoanglickém městě Salemu a daleko víc. Paní autorka v ní přináší příběh, který popisuje cosi živelného a děsivého – salemské čarodějnické procesy.
 
Okolo roku 1692 byl život v Nové Anglii ještě mladý. Tuhle britskou kolonii obývali muži a ženy, kteří neměli jednoduchý život. Živobytí si museli na přírodě tvrdě vydobýt, ohrožovali je indiáni i možný střet s francouzskými kolonisty a dokonce i spory mezi nimi navzájem. Co se náboženského vyznání týká, byli puritáni, což budoucí situaci nemělo ani trochu usnadnit (ne, že by jiný křesťanský směr snad mohl).
 
Všechno odstartovala dvojice dívek, dcer salemského duchovního Parrise. Dívky trpěly podivnými záchvaty, při kterých se celé kroutily, vykřikovaly a štěkaly. Naříkaly, že je někdo bodá, mučí a rdousí. A jednoho dne jim mezi tím naříkáním unikla dvě jména – Sarah Goodová a Sarah Osborneová. K tomu se přidalo další obvinění od jiné dívky z města, která vykazovala stejné příznaky. Zvolna se roztáčející soukolí semlelo také indiánskou otrokyni Titubu, která měla smysl pro drama a divadelní nadání. Její výpovědi, tak podrobné a barvité, spolu se svědectvím dívek, rozpoutaly peklo…
 
Tahle kniha je velmi zajímavým soustem někde na pomezí mezi románem a literaturou faktu. Přičemž blíž má právě k literatuře faktu. Není čtivá, jako román, ale nepostrádá dějovou linii.
Paní autorka nejdříve obšírně vysvětluje způsob a podmínky života, jaké tehdy v Nové Anglii panovaly. Velkou pozornost věnovala vzdělání, myšlení lidí, postavení žen a náboženským záležitostem. Také mezilidské vztahy neunikly jejímu zkoumání. Připravila si tak půdu k tomu, aby se mohla začít věnovat čarodějnickým procesům. Díky tomu není tak těžké pochopit, proč se šílenství kolem čarodějnic rozhořelo tak rychle a tak stravujícím plamenem.
 
salem-witch-trial-mary-walcott-715.jpg__600x0_q85_upscale
Líčení čarodějnických akcí, výletů na létající tyči, smlouvání s ďáblem a dalších lumpáren, by možná působilo směšně. Obzvlášť na dnešního člověka. Jenže po úvodu do tehdejšího života, který paní autorka nevynechala, bylo jasné, že obyvatelé Salemu tomu věřili. Do puntíku. Do nejmenší podrobnosti a většina bez jakýchkoliv pochybností. Postižené ženy se mohly hájit, jak chtěly a stejně jim to nebylo nic platné. Skoro se zdálo, že lidi znudění a ubití všedním životem, který byl dost náročný, uvítali menší rozptýlení. Kdyby ovšem obvinění nezačalo přibývat.
 
„Je moudré prozrazovat jména dřív, než někdo udá mě, protože je bezpečnější patřit k očarovaným než k obviněným.“
 
Ze začátku řešili údajné čáry přímo obyvatelé nebo kněz veřejnou ostudou a pokáním. To bylo docela mírné řešení a většinou se taky jednalo o drobné prohřešky, třeba pečení koláče, který měl sloužit k odhalení čarodějnice, jež měla dívky uřknout. Když se však vložila do věci se svojí výpovědí Tituba, postoj salemských k celé čarodějnické aféře se začal pozvolna měnit. Nakonec narostl do nestvůrných rozměrů.
 
„Kdybyste si mohly zachránit život tím, že se přiznáte k létání vzduchem na tyči, udělaly byste to, viďte?“
 
Musím říci, že i když kniha nenaplnila moje očekávání, co se stylu vyprávění týká, čtení mi šlo „skvěle od ruky“. Je to z toho důvodu, že paní autorka dokázala zajímavým způsobem a čtivě podat ty události. S morbidní zvědavostí jsem nemohla přestat číst. Doslova mě to nutilo obracet stránky a dozvídat se další podrobnosti – nejen o čarodějnicích, ale i o životě lidí, kterých se to celé nějakým způsobem týkalo. V knize jsem, ke svému velkému překvapení, narazila i na jemný a lehce ironický humor. To mám opravdu ráda a dokázala jsem si to skvěle vychutnat. Na první pohled by se mohlo zdát, že se to k tak vážnému tématu nebude hodit, ale opak je pravdou. Paní autorka má cit na to, kde se humor a ironie hodí a kde by působila nevhodně. Nad knihou jsem se tedy mohla místy pobaveně ušklíbat a místy děsit - body k dobru!
 
salem
V obviněních hrály svoji roli i antipatie mezi lidmi, pokušení vyřídit si vzájemně účty a hlavně strach. Z popisů výslechů čpěla beznaděj obětí, nemožnost se obhájit, překrucování jejich slov. Soudci ignorovali nesrovnalostí ve výpovědích "očarovaných holek", nedodržovali právnické manuály a jejich neochota vyslechnout pravdu byla více než očividná - oni chtěli své čarodějnice chytit. A paní autorka uměla svým popisem předat tu atmosféru mě. Otázku "Proč?" jsem si kladla během čtení často - hlavně proč to ty holky udělaly a proč jim v tom někdo nezabránil. A už jsme zase u toho: doba, vzdělání, předsudky, náboženství, strach... V tomhle je vyprávění paní autorky skvělé - z toho textu to všechno cítíte. Pochopitelně se našli lidé, kteří rozumně upozorňovali na nesmyslnost toho všeho, ale když se mašinérie rozjela, byla nezastavitelná.
 
„Bude trvat věky, než zanikne výčitka a skvrny, které ty věci zanechaly na naší zemi“
 
Kniha má velmi dlouhé kapitoly a ve spojení s poněkud vyššími stránkami je toho textu celkem hodně a opravdu chvilku trvá, než se pročtete k další kapitole, ale ono to nevadí. Jak začnou pršet obvinění a rozjedou se procesy, nudit se zaručeně nebudete. O jednoduché čtení pro pobavení a oddech se ale nejedná a to nejen tématem, ale i zpracováním. 
Paní autorka byla ve svém pátrání v historii opravdu velmi důkladná a její kniha je plná detailů a podrobností, které více osvětlují situaci, příčinu jejího vzniku a následky. Snaží se – a úspěšně – poukázat na tehdejší způsob života a myšlení a celkový historický obraz tehdejší Nové Anglie. O zdrojích jejího pátrání jsem se více dozvěděla na konci knihy, kde je jejich seznam a také poznámky. Dost - hlavně ze začátku - mi pomohl také seznam postav, který v knize nechybí hned v úvodu, protože postav je v příběhu opravdu hodně a navíc i příbuzných, takže jména se mi ze začátku trochu pletla. Přiložené fotografie také dílu přidávají na hodnotě a skvěle doplňují informace v ní. 
Paní autorka předestřela i spoustu vysvětlení, proč se dívky chovaly tak, jak se chovaly, která se mi zdála možná, či spíše pravděpodobná, ale pravdu se nejspíš nedozvíme nikdy.
 
V závěru knihy nechybí informace o tom, co se stalo s lidmi, kteří přežili, soudci i postiženými rodinami a hlavně s dívkami, které to celé rozpoutaly. Dost mě překvapil například osud pana Cottona Mathera, který od studia ďáblů a skřítků přešel ke studiu bacilů a virů. Konečně tedy našel svého ďábla a bojoval proti němu bezvýhradnou obhajobou očkování :) Uveden je také dopad události na celou společnost, změny, které způsobila - salemský chybný krok pomohl přetvořit novoanglickou minulost. Dospět k omluvě a rehabilitaci popravených "čarodějnic" však nebylo nic jednoduchého.
 
Kniha není pro každého, protože se nejedná o klasické románové zpracování, ale spíš o knihu faktů. Ta jsou ale podána čtivým a srozumitelným způsobem a přináší velmi podrobný vhled do tehdejších událostí. Pro každého, kdo se zajímá o čarodějnické procesy a historii Nové Anglie okolo roku 1692, to bude jistě zajímavý text, který by neměl v knihovně chybět. Paní Schiff odvedla skutečně monumentální a pečlivou práci.
 
Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail
Aktuality
Recenze Dávám ti své tělo...' Jak píšu milostné scény - Diana Gabaldon ( Anita Gingerová)
Recenze Dávám ti své tělo...' Jak píšu milostné scény - Diana Gabaldon ( Anita Gingerová)
17. 12. 2017
Diana Gabaldon vydává vášnivý dodatek série Cizinka v podobě tenké roztomilé knížky, která je určená a zaručeně vhodná nejen pro všechny zapálené a věrné fanoušky.
Recenze Maskované město - Genevieve Cogman (Kristýna Bednářová)
Recenze Maskované město - Genevieve Cogman (Kristýna Bednářová)
14. 12. 2017
Série Neviditelná knihovna se rozšiřuje o další fantasy příběh, který tentokrát otevře brány do luxusních neuvěřitelných světů, vystavěných na základě tužeb a myšlenek svých jednotlivých vládců.
Recenze Jak se točí Cizinka - Tara Bennet (Sabina Novotná)
Recenze Jak se točí Cizinka - Tara Bennet (Sabina Novotná)
14. 12. 2017
Dnes mám pro vás jednu speciální recenzi - nejedná se o klasickou beletrii, ale o knihu, která je proměně knihy v seriál. Jak už asi všichni víte, miluji sérii Cizinka - nejen seriál ale hlavně její knižní předlohu.
Recenze Blízko obzoru - Jessica Koch (Ivona Šabíková - Chensie)
Recenze Blízko obzoru - Jessica Koch (Ivona Šabíková - Chensie)
13. 12. 2017
Ať už čekáte cokoliv, tak určitě ne natolik výrazné dílo podle skutečnosti, které vás osloví a změní vám život nebo alespoň pohled na něj. Zamilujete se, budete brečet a smát se.
Recenze Zimní lidé - Jennifer McMahon (Jana Čaňková)
Recenze Zimní lidé - Jennifer McMahon (Jana Čaňková)
13. 12. 2017
Když přišla Sára Harrissonová Sheaová jednoho lednového dne roku 1908 o dcerku Gertie, všichni si mysleli, že se zbláznila, když začala tvrdit manželovi, že se Gertie vrátila…
Recenze Blízko obzoru - Jessica Koch (Jana Parýzková)
Recenze Blízko obzoru - Jessica Koch (Jana Parýzková)
12. 12. 2017
Nebudu vypisovat komu bych knihu doporučila, protože mám v plánu ji doporučovat na každém kroku, tento příběh nenechá nikoho chladným. Život opravdu není spravedlivý a já jsem ráda, že jsem dostala možnost si toto dílo přečíst. Myslím, že tento příběh v sobě budu mít opravdu dlouho.
Recenze Nežádejte o milost - Martin Österdahl (Ivana Vostřelová (Nedošínská)
Recenze Nežádejte o milost - Martin Österdahl (Ivana Vostřelová (Nedošínská)
12. 12. 2017
Hlavním hrdinou je Max Anger. Jde o člověka, který prošel tvrdým vojenským výcvikem, má železnou vůli a rozhodně se jen tak něčeho nelekne a nikdy se nevzdává bez boje.
highslide