Logo

Recenze Charlotte Bronte - Jana Eyrová(Petra Kolářová)

6. 1. 2014
jana_eyrova_3D
Román Jane Eyrová, který patří ke klasickým dílům anglické literatury, je do značné míry autobiografický. Objevují se zde zkušenosti autorky z neveselého dětství i popis postavení ženy v tehdejší Anglii. Román poprvé vyšel v roce 1847, Charlotte Brontëová ho vydala pod pseudonymem, aby se vyhnula předsudkům, které v té době ženské autorky vyvolávaly. Román se dočkal okamžitého úspěchu a později i mnoha divadelních, filmových a televizních adaptací. 
jane_eyre
Jana Eyrová byla první "klasická" kniha, která se mi dostala do rukou. Už to bude pěkných pár let. Pamatuji si to jako včera - nudné odpoledne na prázdninách u dědy, našla jsem velkou hromadu knih, samé romány z časopisů a podobně, a mezi nimi byla stará kniha s krásnou obálkou. A tak jsem ji přečetla. Od té doby jsem příběh Jany četla několikrát. Stalo se to takovou mou stálicí. Jak mě mrzelo že mezi maturitní četbou žádný román od žádné Brontëové není, nemusím vůbec zmiňovat.

Ale zpět. Nádherná obálka od Omegy mě hned upoutala. Začínám si říkat, že obnovím svou knihovnu. Místo starších antikvariátových tyhle krásné nové.

Příběh Jany Eyrové je přesně ta anglická klasika. Chudá dívka, která nemá nic ani nikoho prochází spoustou těžkých věcí. A vše přijímá s naprostým klidem, protože je to její osud. Poté nalezne práci. Obvykle jako vychovatelka, učitelka, pomocnice. A v té chvíli nalezne svou spřízněnou duši. Její spřízněná duše je ovšem zadaná, bohatá a absolutně mimo její ligu. Proto si vše nechává pro sebe a tiše trpí samotou. A konec bývá napůl smutný a napůl šťastný. Tento prototyp najdeme u většiny knih právě sester Brontëových. O to větší je to kouzlo, které vás při čtení chytí a nepustí. 

Přeskočíme Janino dětství. Ve svých osmnácti letech se dostala do rodiny Rochesterů a ujala se výchovy malé Adélky. Přirozeně se zamiluje do pana Rochestera. A kupodivu jsou její city opětovány. Chystá se svatba, vše vypadá růžově, ale odhalí se strašlivé tajemství o jeho šílené, nicméně stále žijící, ženě. Jana utíká. Trpí. Nalézá rodinu. Nemůže zapomenout. Vrací se. 

Nechci vám zbytečně vyzrazovat děj, kdo tuto knihu ještě nečetl, měl by to napravit. Osobně to považuji za svou úplně nejoblíbenější knihu (a to je co říct!). Nikdy mě neomrzí. Myslím, že chytí za srdce úplně všechny. 

Hodnocení: 5/5
Autorem recenze je Petra Kolářová, blog autorky najdete zde.
Knihu si můžete koupit zde
Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail
highslide