Logo

Recenze Cizinka - Diana Gabaldon ( Vlasta Řenčová)

25. 10. 2015
Cizinka

Cizinka

Přemýšlela jsem, jakou knihu si mám vzít na výměnný pobyt do Německa. Bídníky jsem díky jejich rozměrům a křehkosti vyloučila a zvažovala další možnosti. A jako na zavolanou jsem si přečetla anotaci na tuhle knihu a reagovala. Historický román, Skotsko, láska a cestování časem? Pokud by tato hesla nevzbudila mou čtenářskou pozornost, nejspíš bych neprožila tak nezapomenutelné knižní dobrodružství.
Druhá světová válka skončila. Claire, sedmadvacetiletá zdravotní sestra britské armády, se se svým manželem, historikem Frankem, vydává na skotský venkov, aby zde začali nový, klidnější, společný život. Skotsko je země, kde přežívají mýty a pověry. Claire se jednoho dne vydá k tajemným kamenům Craigh na Dun a ve chvíli, kdy se dotkne jednoho z kamenů, jimž jsou připisovány magické síly, se celý svět zatočí, aby ve výsledku zůstal stejný. A přesto úplně jiný. Jak Claire brzy zjistí, jakýmsi záhadným způsobem se ocitla ve čtyřicátých letech osmnáctého století, v dobách, kdy skotské klany bojují s Angličany i mezi sebou navzájem, kdy ženská práva zůstávají omezená a kde je považována za cizinku, Angličanku, která ukrývá tajemství... A zatímco se snaží racionálně vyřešit situaci a vrátit se zpět k Frankovi, zamiluje se do mladého Skota Jamieho
 
"Řekla bych, že se mé vidění omezilo na jeden temný bod, který náhle zmizel, a zůstala po něm prázdná pustina. Řekla bych, že jsem cítila, jak se otáčím nebo jsem tažena dovnitř a zpět. Všechno, co říkám, je pravda, zažívala jsem pocit naprostého rozpadu, přitahována velkou silou něčím, co jsem neviděla. Ale v skutečnosti se nic nepohnulo, nic se nezměnilo, nic výjimečného se nestalo. Jen jsem zažila pocit děsu tak silný, že jsem ztratila pojem o tom, kdo jsem a kde jsem. Ocitla jsem se ve středu chaosu a nebyla schopna mu čelit."
- Claire o cestě časem, str. 45
O Skotsku toho mnoho nevím, vlastně jsem nikdy ani skotskou historii poměrně nezkoumala. Samozřejmě mi neuniklo věčné nepřátelství mezi utlačovanými Skoty a Angličany, slavné klany plné zrzků a muži oblečeni do kiltů, ale ani o tom jsem neuvažovala. Ne předtím, než se mi do rukou dostala právě Cizinka. Kniha přeplněná napětím, romantikou, smrtí a životem, všemi časovými rovinami, zoufalstvím a štěstím, nadějí a bezbranností, prostě vším. Skoro byste řekli, že těch sedm set stránek je na obsažení všeho, co se v knize odehrává, málo. A měli byste pravdu.
Příběh začíná vyprávět samotná Claire v okamžiku, kdy se s manželem po válce ubytovávají ve skotském městečku. Už od prvních stránek si nebere žádné servítky, autorka z hlavní hrdinky udělala přemýšlivou, ale zároveň praktickou a lidskou bytost, která nezapomíná, miluje, sní a učí se novým věcem. Claire se zajímá o medicínu, o léčivé účinky rostlin. Je zvyklá prosadit svůj názor a bleskurychle jednat v nutných případech. Ve chvíli, kdy se při cestě z kamenného kruhu na vrcholku kopce Craigh na Dun ztratí v lese a narazí na prohnaného Jacka Randalla, předka jejího manžela, celý svět se jí obrátí vzhůru nohama. Musí přežít, působit věrohodně před svými skotskými hostiteli a vymyslet, jak a jestli vůbec je možné dostat se zpět ke kamenům, zpět do své doby. 
Autorka vytvořila velmi charakterní osobnost, ženu, která umí napravovat zlámané kosti a přitom je mimořádně citlivé stvoření. Precizním způsobem dokáže popsat Claiřiny pocity, všechno. To, jak cize si Claire připadá na hradu Leoch mezi Skoty, kteří často mluví gaelštinou a nenávidí Angličany. Jak zmatená se cítí ve víru nových informací, jak nesvá ve světě bez věcí, které tvořily ten její. A také ty chvíle, kdy její duši zaplavuje beznaděj spojená s marnými pokusy o útěk, kdy začne zapomínat na Frankovu tvář a srdce jí ukradne nový muž. 
Cizinka
Obdivuji um Diany Gabaldon, autorky série Cizinka, protože jen málokdo umí smíchat napětí, dobrodružství a lásku s fantazií a historií a při vší té smršti událostí nechat prostor pro obyčejný život a filozofické chvilky. Ne každý spisovatel vytvoří postavy s lidskými vlastnostmi, které uspívají stejně snadno jako selhávají, jejichž život může být v jednu chvíli prostoupen láskou, štěstím a klidem a vzápětí mohou být zlomeny, zmrzačeny a zničeny uvnitř i navenek. Ne každá kniha je stejně tak dobrodružně romantická jako realisticky upřímná a často dobově vulgární, ne vždy se příběh skládá ze všech dostupných literárních prvků a přesto dává smysl. Kniha Cizinka splňuje maximálně všechna má očekávání, která vkládám do knih před a během jejich čtení.
Ačkoliv se toho v knize odehrává opravdu mnoho a všechny činy jsou líčeny dosti barvitě a podrobně, čas života hlavních hrdinů plyne ve své podstatě přirozeně, což čtenář samozřejmě vnímá. Lidé, o nichž se kniha zmiňuje, se totiž doopravdy chovají jako lidské bytosti. Potřebují jíst, spát, chodit na záchod a mýt se. Potřebují uspokojení a směrnici, která je vede po cestě životem. Jsou obyčejní stejně tak jako výjimeční a dobří stejně jako zlí. Užívají si a zároveň řeší problémy, všední i ojedinělé. Bojí se o svůj život a za chyby tvrdě platí. A v duchu této reality skotského venkova v roce 1743 se nese vesměs celý děj knihy.
 
Nejsem žádná noční sova a jen málokdy dokáže knížka udržet mé oči otevřené po jedenácté večerní. Cizince se to povedlo. Jednou večer jsem přečetla asi sto stránek, ani jsem to nepostřehla. Prostě jsem se nechala unést na vlnách Claiřina vyprávění a skončila jsem, až když už jsem opravdu nemohla - zrovna v té nejlepší, nejnapínavější části. Zatímco příběh plyne, vy se neustále ptáte a dumáte: Dostane se Claire zpět v čase? Nestane se jí nic? A co klan MacKenziů, jeho náčelníci a poddaní? Kdo je vlastně Geilie Duncanová? Claire na čarodějnice nevěří. A samozřejmě se čtenář tetelí nedočkavostí, protože už od začátku tuší, že ten mladík Jamie se znetvořenými zády a upřímnýma očima ze scény rozhodně jen tak nezmizí.
 
"Jsou věci, které ti zase nemohu říci já, alespoň ne teď. A nebudu od tebe žádat nic, co mi nemůžeš dát. Ale chtěl bych vědět - jestli mi říkáš pravdu. Mezi námi dvěma zatím nic není, snad kromě respektu. A myslím, že se respektujeme, protože si vzájemně věříme. Souhlasíš?" Rozpřáhl ruce dlaněmi vzhůru, jako by mi chtěl něco nabídnout. Viděla jsem tmavou zarudlou linii, která mu zůstala na zápěstí po krevní přísaze. Položila jsem ruce do jeho rozevřených dlaní.
- z rozhovoru mezi Claire a Jamiem, str. 230
Cizinka
Když se do nějaké knihy téměř zamilujete, je velmi těžké o ní psát. Doporučovat ji jako produkt, kus neživé hmoty. Mám pocit, že se ten příběh odráží někde uvnitř mě, usazuje se na povrchu duše. Nejde o knihu, jde o pocity, které ve vás vyvolá. O otázky, které jsou na jejích stránkách položeny a o nichž musíte přemýšlet, ačkoli nemají jednoznačnou odpověď. V tomhle směru mě velmi dojal rozhovor Claire s knězem v závěru knihy, ne proto, že se do srdce agnostika vkrádají křesťanské otázky, nýbrž kvůli té upřímnosti, otevřenosti, dokonalé tečce. Zkrátka - věřím, že tahle kniha má co nabídnout. Každému. Je to historický román, dobrodružná slaďárna, drastický doják a velmi hloubavé a neobvykle pojaté science fiction. Nerada se dělím o své srdeční záležitosti, byl by však skoro hřích, kdybych nesplnila svou povinnost napsat o téhle knize. O knize, nad jejímž obsahem budu ještě dlouho před spaním přemýšlet a dumat. 
Podle knihy byl mimochodem natočen také šestnáctidílový stejnojmenný seriál, který jsem už během víkendu (to určitě není prokrastinace) stihla zhlédnout a vřele ho doporučuji. Avšak až po přečtení knihy! Do té doby si můžete pustit alespoň jeho úvodní píseň (či jak přesně se těm "znělkám" říká).
Autorem recenze je: Vlasta Řenčová
 
Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail
Aktuality
Recenze Zimní lidé - Jennifer McMahon (Karin Novotná)
Recenze Zimní lidé - Jennifer McMahon (Karin Novotná)
21. 11. 2017
Tajemný dům v malém městečku opředený hrůznou pověstí, obklopený neúrodnou půdou a lesem, ve kterém číhá nebezpečí.
Recenze Zimní lidé - Jennifer McMahon (Andrea Bátovská)
Recenze Zimní lidé - Jennifer McMahon (Andrea Bátovská)
19. 11. 2017
V knize „Zimní lidé“ se prolínají osudy hrdinů z roku 1908 s osudy hrdinů ze současnosti. A i když se zdá, že všichni zúčastnění nemají spolu pranic společného, spojuje je jedno velké tajemství, které lze jen těžko pohřbít…
Rozhovor - Maja Lunde
Rozhovor - Maja Lunde
17. 11. 2017
Rozhovor s autorkou románu o vyhynutí včel Historie včel.
Recenze Strom lží - Frances Hardinge ( Ivana Nedošínská )
Recenze Strom lží - Frances Hardinge ( Ivana Nedošínská )
17. 11. 2017
Frances Hardinge dává svým dílem s názvem Strom lží tomuto heslu zcela nový rozměr. Není příliš časté, že bych souhlasila s tím, co je na obálce knih napsáno
Recenze Zimní lidé - Jennifer McMahon (Anita Gingerová)
Recenze Zimní lidé - Jennifer McMahon (Anita Gingerová)
16. 11. 2017
V roce 1908 čtenář prožívá příběh rodiny Sáry Harrisonové. Chudé rodiny, která doslova přežívá na odlehlé malé farmě blízko tajemného lesa, který skrývá obrovský skalní úkaz známý jako Ďáblův pařát.
Recenze Mléko a med - Rupi Kaur (Ivana Nedošínská )
Recenze Mléko a med - Rupi Kaur (Ivana Nedošínská )
16. 11. 2017
Mléko a med představuje soubor básní a takové kratičké prózy, ve které se zrcadlí život samotné autorky Rupi Kaur.
Recenzní konkurz  na novinku Blízko obzoru
Recenzní konkurz na novinku Blízko obzoru
16. 11. 2017
PRAVDIVÝ PŘÍBĚH O LÁSCE, ODVAZE, DŮVĚŘE, BOLESTI, SEBEVĚDOMÍ, ODHODLÁNÍ A MOCI ODPUŠTĚNÍ
highslide