Logo

Recenze Historie včel - Maja Lunde (Denisa Mišinová, DiS. )

21. 1. 2018
historie včel obálka

SÉRIE: Klimakvartetten (Maja Lunde)

Pokud jste po dočtení "Blackoutu" od Marca Elsberga začali ve spíži hromadit konzervy, "Historii včel" radši ani nečtěte. Ono totiž hrozí, že si nakoupíte úly a začnete včelařit. Pro jistotu. I mě to na minutku napadlo, a to i přesto, že mám z těch žlutočerných potvůrek pořádnou hrůzu. Maja Lunde v prvním díle ekologicky zaměřené série Klimakvartetten (český název zatím neznámý) zpracovává reálnou hrozbu -vymírání včel- zcela originálním způsobem. Včeličky jsou hlavním pojítkem životů tří obyčejných rodin, které se stávají neobyčejnými právě díky přítomnosti těchto drobných tvorečků. Děsivé na tom je, že by to s kapkou představivosti mohl být i můj příběh. Nebo váš. Máte odvahu okusit svět bez včel?
 

1.DÍL: HISTORIE VČEL

ANOTACE: William je zklamaný biolog a obchodník s osivem, žijící v Anglii roku 1852. Právě se chystá postavit zcela nový typ úlu, který jemu i jeho dětem zajistí čest a slávu. George je včelař, žijící v USA roku 2007 a jeho farma bojuje o přežití. On ale doufá, že jeho syn bude pro farmu spásou. Tao žije v budoucnosti v Číně, v době, kdy již včely vyhynuly. Pracuje na ručním opylování. Víc než cokoli jiného chce pro svému synovi zajistit vzdělání, aby měl lepší život, než je ten její. Historie včel je román o vyhynutí včel. Všechny tři příběhy se navzájem prolínají, setkává se zde minulost, přítomnost i budoucnost.
 
              Včely neúnavně pracují, aby měly medu dostatek, ale pak přijdeme my, lidé, a jejich zásoby jim sebereme.
       Vezmeme si něco, co nám nepatří. (s.378)
 
Tři životy, tři rodiny, tři různé roky. Co mají společné? Jejich osudy jsou spojené s včelami. Tato drobounká stvoření v sobě ukrývají mnohá tajemství. Některá se nám snad podaří rozlousknout, jiná nebudou odhalena nikdy...
 
1852: Angličan William byl v mládí nadějný talent na poli biologie. Pak se však na přednášce zamiloval do krásné Thildy a byla to láska na první pohled, z které vzešlo 7 dcer a jediný syn Edmund. Z Williama se stal prodavač osiva a jeho sny o průlomovém objevu zůstaly nenaplněny. Rok od roku se stále víc uzavíral do sebe, až nakonec zůstal upoutaný na lůžko, kde trávil veškeré dny a odmítal vstát. Na tu správnou cestu ho nakonec vrátí až zájem jeho prvorozeného, miláčka Edmunda (který je mimochodem pěkně rozmazlený hajzlík a ožrala). Rozhodne se naposled ponořit do studia včel, které byly jeho vášní a přinést světu dokonalý standardizovaný úl...
 
2007: Američan George žije na farmě se svou milovanou ženou Emmou. Nejlepší léta už mají za sebou a Emma touží strávit zbytek života v sluníčkem vyhřáté přímořské oblasti. George s ní nesouhlasí, nedokázal by opustit své včelky, které chová v okolí farmy. Jsou jeho jedinou radostí. Doufal, že starost o úly na stará kolena přenechá právoplatnému dědici - jedinému synovi Tomovi. Ten však nemá o včely viditelně zájem, dal přednost studiu na vysoké škole. George mu to nedokáže odpustit a v hloubi duše pořád sobecky doufá, že se Tom nakonec vrátí natrvalo domů...
2098: Číňanka Tao pracuje jako opylovačka ovocných stromů. Všechny včely před lety vymřely nebo zmizely a lidé nebyli schopni najít v živočišné říši náhradu za tyto proužkované tvorečky. Museli proto omezit pěstování potravin na ty nejjednodušeji získatelné potraviny a opylování se ujmout vlastnoručně. Opylování je ale velmi namáhavá práce, dřina a otrokařina, která začíná už v dětství a končí smrtí člověka. Jako u včel. Tao tohle pro svého synka nechce, přála by mu lepší budoucnost. Malý Wei-Wen se ale dostatečně nesnaží a manžel Kuan ho v jeho dětském ulejvání jen podporuje. Jednoho dne, kdy má Tao po dlouhých měsících konečně volno, se všichni tři rozhodnou jít na procházku do sadu. Tam se však stane něco hrozného, co navždy změní jejich životy...
 
IMG_20180115_134459
2098: Číňanka Tao pracuje jako opylovačka ovocných stromů. Všechny včely před lety vymřely nebo zmizely a lidé nebyli schopni najít v živočišné říši náhradu za tyto proužkované tvorečky. Museli proto omezit pěstování potravin na ty nejjednodušeji získatelné potraviny a opylování se ujmout vlastnoručně. Opylování je ale velmi namáhavá práce, dřina a otrokařina, která začíná už v dětství a končí smrtí člověka. Jako u včel. Tao tohle pro svého synka nechce, přála by mu lepší budoucnost. Malý Wei-Wen se ale dostatečně nesnaží a manžel Kuan ho v jeho dětském ulejvání jen podporuje. Jednoho dne, kdy má Tao po dlouhých měsících konečně volno, se všichni tři rozhodnou jít na procházku do sadu. Tam se však stane něco hrozného, co navždy změní jejich životy...
 
Co se mi líbilo: Knížka má obrovské množství pozitiv. V první řadě dokáže zaujmout nápaditým příběhem, čtivým dějem a zajímavými postavami. Navíc ten závěr... ten mě dostal! Ale nejvíc ze všeho se mi líbilo, s jakou jemností autorka popisuje včelky očima svých postav. Jde cítit, že ona sama ty proužkované tvorečky obdivuje za jejich pracovitost. A líbilo se mi, jak skrze postavu včelaře George opovrhuje lidmi, kteří včely jen zneužívají a neváží si jich.
 
Pokaždé nad tím jen mávl rukou a říkal, že včely nemají rozum z toho, k čemu je využívá. Do zblbnutí jen poslouchají své instinkty a nikdy neodmlouvají. Nejlevnější a nejposlušnější pracovní síla na světě, říkal s oblibou. (s.106)
 
Co se mi nelíbilo: Teď to bude vypadat, že si protiřečím, ale jediným negativem pro mě byla absence opravdového milovníka včel. Nechápejte mě špatně, z příběhu šel cítit autorčin respekt z těchto okřídlených drobků, ale postrádala jsem v ději postavu, která by včely doopravdy zbožňovala. Tao včely nezná, William je chce jen studovat, aby získal slávu a George na první pohled sice vypadá jako pravý milovník včel, jenže i u něho mi něco chybělo... Přišlo mi, že víc miloval včelařství, než včely samotné. Bylo by fajn, kdyby alespoň jedna postava měla včeličky ráda jen pro ně samotné. Tak, jako já mám ráda kočky. William i George sice mluví o včelách jako o malém pracovitém zázraku, přesto mají momenty, kdy se jejich obdiv mění v nenávist,...
 
I když včela už byla potrestána, měl jsem sto chutí na ni ještě dupnout, ne jednou, ale mockrát, skákat po ní a řvát, jak je vůbec možné, že něco tak titěrného dokáže způsobit tak ukrutnou bolest?! (s.201)
 
Grafická podoba knížky je prostě parádní. Česká obálka se mi líbí mnohem víc, než původní norská s mrtvou včelou. Ta naše dokáže hned na první pohled padnout do oka - je fakt super! Anglická obálka se mi líbí taky, i když na českou pořád nemá. ;) Součástí knížky je všitá záložka v žluté barvě ladící s designem knihy. 
bb0561695b_104771321_o2
Kromě naprosto uchvacujícího konce, který mi vyrazil dech, musím pochválit i samotnou myšlenku. Jako středoškolačka jsem v knihovně přednášela seniorům o globálních ekologických problémech, proto oceňuji jakýkoliv nový způsob osvěty obyčejných smrtelníků. Naše planeta jde lidově řečeno "do kelu" a většinu lidského obyvatelstva to nejenže nezajímá, ale ani o tom nic neví. Témata jako globální oteplování a skleníkový efekt jsou mediálně známé, takže nad nimi neznalý našinec může mávnout rukou, ale zrovna vymírání včel je jedno z těch méně proslavených a je dobře, že Maja Lunde přišla s dílkem, které dokáže zaujmout i neekologické čtenáře. Pro někoho to může být jen napínavé sci-fi, kdežto pro druhého varování o blížící se přírodní katastrofě. Možná se právě díky takovýmto literárním počinům lidstvo zamyslí a rozhodne se pro svou budoucností něco udělat.
 
Samozřejmě ale nehodnotím pouze hlavní myšlenku, příběh je napsaný velmi čtivě a všechny postavy mají dostatek prostoru, díky čemuž si k nim čtenář dokáže vytvořit vztah. Líbilo se mi spojení tří příběhů z různých pohledů - trošku mi to připomínalo styl Liane Moriarty, kterou zbožňuju. Přestože se občas našly kapitoly, které byly méně zajímavé než jiné (mě nejvíce zaujala Tao, takže mi občas George nebo William lezli krkem), jako celek knížku hodnotím nadprůměrně. K úplné dokonalosti ji chyběla jen jediná drobnost a dlouho jsem nemohla přijít na to jaká. Teď už to ale vím. Přestože z celého textu doslova vyzařuje láska k včelkám a jde cítit, že autorka tyto malé pracanty dostatečně oceňuje, chyběla mi nějaká postava, která by včely opravdu milovala. Jde však jen o drobounkou vadu na jinak dokonalém dílku, které všem doporučuju. A co jsem četla i ohlasy jiných čtenářů, nejsem jediná, koho norská autorka okouzlila. Necháte se jí taky očarovat? ;)
 
Autorka recenze: Denisa Mišinová, DiS.
Hodnocení: 100%
 

 

Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail
highslide