Logo

Recenze Historie včel - Maja Lunde (Lucie Horčičková)

24. 10. 2017
historie včel obálka

Oficiální anotace 

"William je zklamaný biolog a obchodník s osivem, žijící v Anglii roku 1852. Právě se chystá postavit zcela nový typ úlu, který jemu i jeho dětem zajistí čest a slávu. George je včelař, žijící v USA roku 2007 a jeho farma bojuje o přežití. On ale doufá, že jeho syn bude pro farmu spásou. Tao žije v budoucnosti v Číně, v době, kdy již včely vyhynuly. Pracuje na ručním opylování. Víc než cokoli jiného chce pro svému synovi zajistit vzdělání, aby měl lepší život, než je ten její. Historie včel je román o vyhynutí včel. Všechny tři příběhy se navzájem prolínají, setkává se zde minulost, přítomnost i budoucnost."

Medailonek autorky 

Maja Lunde (1975) je norská spisovatelka a scénáristka. Narodila se a vyrostla v Oslu, kde stále žije se svým manželem a třemi dětmi. Lunde je autorkou pěti knih pro děti a mládež. Píše také scénáře pro norskou televizi, včetně pořadu pro děti Barnas supershow, seriálu Hjem (Domov) a komediálního seriálu Side om Side (Bok po boku). Všechny tyto pořady mají velký úspěch. Historie včel z roku 2015 je jejím prvním románem pro dospělé. Ten vzbudil obrovský zájem při svém uvedení na londýnském knižním veletrhu na jaře 2015 a práva byla prodána do sedmi zemí, ještě než kniha vyšla.

Recenze Zátoky papírových lodiček 

Už Vám někdy do bytu otevřeným oknem vletěla moucha a Vy jste se ji snažili celý den bezúspěšně vyhnat? Nebo Vám na koupališti kolem limonády kroužily vosy a uštědřily Vám nějaké to žihadlo? Tyto situace jsou sice nepříjemné, ale zkuste si představit, jaké by to bylo, kdyby z planety Země zmizel veškerý hmyz. Ačkoliv se Vám může zdát, že existence těch malých tvorečků je nepodstatná, ono tomu tak úplně není. Život i té sebemenší bytosti ze zvířecí říše má nějaký význam, má na tomto světě nějaký úkol, většinou k lidskému užitku. I sebemenší změna v tomto ohledu může mít katastrofální důsledky... Hromadný úhyn hmyzu by měl nedozírné následky. Neměl by kdo opylovávat květy, lidstvo by přišlo o veškeré plodiny, ovocné stromy, zeleninu, na světě by panoval hladomor...

"Popírání instinktů vede vždy jen ke zkáze. Jakmile je včelám znemožněno jejich instinktivní chování, nastane jejich zánik. A vymřením tohoto konkrétního druhu nastane v přírodě nerovnováha takového rozsahu, že to bude mít během krátké doby tragický dopad na celou planetu."

Dnes se spolu podíváme na novinku Nakladatelství Omega, která nese název Historie včel. Ač by se to mohlo podle názvu zdát, v žádném případě se nejedná o zoologickou příručku :) Tuto knihu napsala norská spisovatelka Maja Lunde, o český překlad se zasloužil Martin Nagy. Pokud jde o žánr, do kterého toto dílo spadá, jedná se o světovou beletrii, která v sobě však ukrývá prvky dalších žánrů, k čemuž se v průběhu recenze ještě vrátíme. Kniha se brzy po svém vydání v mnoha státech stala bestsellerem a já věřím, že tomu v naší republice nebude jinak. Zabývá se totiž dosti aktuální problematikou...

"Včely jsme tu díky nadměrnému používání pesticidů vyhubili již kolem roku 1980.

Tedy již hodně dlouho před kolapsem. A tehdy se začalo s opylováním květů za pomoci lidských rukou. Bylo nás k tomu zapotřebí téměř stejné množství jako zmíněného hmyzu. Když se vše zhroutilo, bylo naším velkým štěstím a zároveň i výhodou, že jsme tuhle práci ovládali. Díky svému přístupu k přírodě a sobectví v živočišné říši, jsme byli nuceni vzít na sebe zodpovědnost a povinnosti včel. A když pak přišel kolaps, právě tohle umění nás zachránilo. Paradox..."

Ačkoliv téměř každá ze zemí, ve kterých tato kniha vyšla, pro ni zvolila odlišnou obálku, jedna věc je všechny spojuje. Na každé z nich totiž naleznete včelu. Originální norská obálka knihy je velmi decentní a minimalistická, na béžovém podkladě se zde v levém dolním koutku nachází jediná zemřelá včela. Působí to celkem depresivně. Česká obálka je optimističtější, jsou na ní ztvárněny tři včely, které jsou v letu, očividně v dobré kondici. Včely jsou zasazeny do žlutého pozadí, které je tvořeno vzorem šestiúhelníkových medových pláství. 

Musím se přiznat, že podobnou knihu jsem dosud nečetla, v mnohém je originální, bylo by velmi těžké najít jinou, jí podobnou. Měla jsem ji vyhlédnutou dlouho před jejím vydáním v českém jazyce, když jsem tedy byla oslovena Nakladatelstvím Omega s nabídkou zrecenzovat tuto knihu v "předpremiéře", neváhala jsem ani vteřinu a této příležitosti jsem využila. Co tedy na této knize považuji za originální?

Knihu tvoří tři příběhy, tři roviny vyprávění, které se po jednotlivých kapitolách střídají a prolínají. Všechny tři vypravěče však spojuje jedna společná věc - fascinace včelami. Občas jsem se setkala s tím, že jsem bojovala s nutkáním, abych při čtení jednoho příběhu nepřeskakovala kapitoly, které se týkaly zbylých dvou vyprávění, jelikož autorka některé kapitoly dokázala ukončit velice napínavě a člověk poté musel čekat na pokračování. Kapitoly jsou však poměrně krátké, takže se to čekání celkem i dá vydržet :) Obdivuhodné na tom všem je, že se autorce podařilo v těchto příbězích zahrnout éru téměř 250 let. Přesto je kniha, jakožto celek, velmi přehledná, rozhodně se žádnému čtenáři nestane, že by se v běhu událostí ztratil. Příběhy jsou od sebe totiž graficky odděleny prostřednictvím jednotlivých kapitol. Které příběhy tedy kniha obsahuje a který z nich mě nejvíce zaujal?

1. rok 1852 (minulost) - ANGLIE 

Vypravěčem časově nejstaršího příběhu je WILLIAM, bohatý muž, který je vlastníkem oblíbeného a zákazníky hojně navštěvovaného obchodu s osivy a semeny. Williamovi je dle mého odhadu něco málo přes čtyřicet let a žije ve velkém domě se svou manželkou a osmi potomky. Rodina však nefunguje tak, jak by měla. S Williamem se totiž na počátku příběhu setkáváme jakožto s vážně nemocným mužem, který je upoután na lůžko, několik let již nevstal z postele. Nepečuje o svůj zevnějšek, zanedbává osobní hygienu, zabývá se myšlenkami na sebevraždu. Autorka své čtenáře postupně provází strastmi, kterými si Williamova rodina během jeho nemoci prochází, ať už jsou to finanční problémy nebo Williamova cholerická a sebestředná povaha. William je věčně s něčím nespokojený, vše musí být "po jeho". Budete mít možnost též nahlédnout do jeho minulosti a dozvíte se například, že se jeden čas (ještě před tím, než založil rodinu) velmi zajímal o hmyz, zejména o včely, a působil v laboratoři jako asistent vědeckého profesora. 

"Tvář, která se na mě dívala ze zrcadla, mi nejprve připomněla námořníka, který se vrátil

po několikaměsíční plavbě domů. Potom spíše horníka, který byl na hodně dlouhé šichtě. Ale nakonec jsem spatřil vědce, který pro vlastní výzkum žil někde hluboko v džungli, avšak z výrazu jeho obličeje bylo patrné, že k žádnému závratnému objevu nedošlo a že své dobrodružství jen tak tak přežil..."

Co se Williamovi stalo? Jaká nemoc jej trápí? Jak se popasuje s nešťastnou finanční situací, která sužuje jeho rodinu?.. A je vůbec nemocný? 

Na pozadí Williamova vyprávění se též seznámíte s tím, že v oné době bylo se včelami ještě na celém světě všechno v pořádku. Ovocné stromy překypovaly ovocem a záhony se pyšnily různými druhy zeleniny a čekaly jen a pouze na to, až je někdo sklidí do košíků. Autorka do tohoto příběhu šikovně zakomponovala informace ze života včel. Dozvíte se například, jaké typy úlů se v minulosti vyráběly nebo jaké druhy včel v nich žijí.

Příběh mi svým ztvárněním připomínal historický román.

2. rok 2007 (současnost) - USA, OHIO 

Druhý příběh vypráví GEORGE, který se svou manželkou žije na farmě a zabývá se včelařstvím. Včelař je to opravdu vášnivý. Na svém pozemku má více než 300 kompletních včelích společenství, která žijí ve vesele vymalovaných úlech, každý z nich má svou jedinečnou barvu. Ústředním bodem tohoto příběhu je situace, kdy se na jeho počátku na farmu vrací Georgův syn, Tom, který studuje univerzitu. Syn však na své rodiče působí velmi zvláštním dojmem, chová se podivně, je hodně pohublý a téměř nic nejí, přestal dokonce jíst maso, což se jeho otci vůbec nezamlouvá. Během vyprávění se dozvíte, že otec se synem spolu nemají moc dobrý vztah, většinou si nemají co říci a radši se preventivně jeden druhému klidí z cesty. George totiž celý život plánoval, že Tomovi jednou své včely předá, ten se však zajímá spíše o studium a o převzetí farmy nejeví sebemenší zájem. V tomto příběhu se setkáte s mnoha vtipnými vsuvkami, které doprovázejí špičkování otce a syna. Místy se zde i zasmějete, což se o zbylých dvou příbězích říci nedá... 

"Vlastnil jsem 324 včelstev, 324 královen, kde každá vládla v jednom úlu. Většinou byly rozmístěny maximálně po dvaceti na jednom místě. Žít v jiné zemi, mohl bych mít na jednom fleku až sedmdesát úlů. V Montaně znám včelaře, který jich má dokonce sto a včely z těchto úlů nepotřebovaly létat více než pár metrů, aby dostaly vše, co potřebovaly. Jenže tady v Ohiu to bylo složitější. Míle a míle polí s kukuřicí a sójou, které nedávají včelám dostatek pylu. A větší množství včel by znamenalo, že by si konkurovaly

a neuživily by se..." 

Jak to s Georgovou farmou dopadne? Dostuduje Tom univerzitu a vrátí se domů nebo se bude věnovat dalšímu studiu a na otcův včelařský odkaz zanevře? 

Tento příběh je doprovázen katastrofickým scénářem, kdy včelaři po celé zemi po zimě nacházejí své úly prázdné, včely uletěly a nevrátily se. Jedná se o počátek kolapsu, kdy začaly jednotlivé živočišné druhy pomalu postupně vymírat. Zároveň se však zde setkáte s dalšími zajímavými informacemi týkajícími se včelařství, dozvíte se například, jak probíhá opylování borůvek :)

 

1000x1000px_foto_post_historie_vc?el.2

"Psali o jistém Davidu Hackenbergovi z Floridy, který našel své úly úplně prázdné a udělal ve městě takový humbuk, až ho musela zpacifikovat místní policie. Měl za to, že za tím vším jsou nějací vandalové. Ale pak se začaly objevovat stejné zprávy z celé Floridy i z jiných koutů země, jako je Kalifornie, Oklahoma a Texas. Vždy se to odehrálo víceméně stejně. Po kontrole včelstev se zjistilo, že ačkoli byly úly v naprostém pořádku a medníky a plodiště nevykazovaly žádné abnormality, včely byly během několika hodin pryč. Odletěly a už se nevrátily. A toto chování nebylo včelám podobné. Nikdo nebyl schopen to uspokojivě vysvětlit..."

3. rok 2098 (budoucnost) - ČÍNA 

Vypravěčkou příběhu z budoucnosti je TAO, žena s drobnou postavou, ale velkým srdcem. V tomto příběhu se již setkáváme se stavem, kdy už několik desetiletí na celém světě panuje situace, kdy jsou včely (následkem přehnaného používání pesticidů, působením parazitů, vlivem extrémních výkyvů počasí,...) vyhynulé a lidstvo si musí při opylovávání květů pomoci svépomocí, tedy vlastníma rukama. Do práce jsou zapojováni všichni, včetně malých dětí, kterým je odepřena možnost studia. Tao pracuje vysoko v korunách stromů, jejími pracovními nástroji jsou kbelíček se zlatavým práškem a štěteček z jemného kuřecího peří. Tím zlatavým práškem je samozřejmě pyl, který se stal po vyhynutí včel velmi vzácným a nedostatkovým zbožím. Tao tráví každý den 12 hodin tím, že svým štětečkem opatrně potírá květy pylem, aby na nich později mohly vyrůst chutné plody. Práce je to velmi fyzicky náročná, Tao pracuje téměř bez přestání. Jejím pracovním oblekem je anonymní šedá kombinéza. Ačkoliv s ostatními pracovníky pracuje v ovocném sadu, panuje zde hrobové ticho, hmyz vymřel, nikdo již nekrouží kolem voňavých květů... 

"Z dálky by se mohlo zdát, že na stromech nejsou lidé, ale nějací přerostlí ptáci.

Pracovaly jsme v korunách stromů, na každém nás bylo několik. V jedné ruce jsem držela plastovou nádobu, v té druhé malý štěteček z jemného peří. Ale k obratnosti ptactva, které umí udržet balanc, jsem měla daleko. Na rozdíl od ostatních, které pracovaly nerušeně, soustředěně, jako kdyby stály nohama na pevné zemi, a ne na větvích. Každý den, 12 hodin takřka bez přestávky, jsem tam musela svádět boj s vlastní neohrabaností

a marně hledala potřebnou rovnováhu. Pro tuhle práci jsem se rozhodně nenarodila." 

Tao je vdaná a má malého syna, Wei-Wena, kterého nadevše miluje. Při rodinném výletě do ovocného sadu však rodiče najdou malého Wei-Wena ochromeného, paralyzovaného. Když jej dopraví do nemocnice, jsou od něj násilně odtrženi, přičemž je chlapec uložen do izolace, která se nachází za několika bezpečnostními dveřmi ve veřejnosti nepřístupné části nemocnice. Nikdo k němu nemá přístup, nikdo není schopen rodičům podat informace o jeho zdravotním stavu...

Co se Wei-Wenovi stalo? Proč těsně po jeho hospitalizaci do nemocnice dorazil tým lékařských specialistů z Pekingu? Co všechno je schopna milující matka podstoupit, aby se znovu setkala se svým dítětem? A jaká hrozba se ukrývá v temném lese, na jehož počátku rodiče svého syna nalezli? 

Nacházíme se ve světě, ve kterém po další světové válce přestaly fungovat veškeré digitální sítě, nefunguje internet ani mobilní telefony. Planeta Země se potýká s následky globálního oteplování a jaderných havárií. Všude panuje hladomor, lidé i zvířata se potýkají s nedostatkem potravy, přičemž hlavní složku stravy tvoří rýže. Pouze vyvolení znají chuť čerstvého a šťavnatého ovoce.

"Otočil hlavu k oknu a já udělala to, oč mě žádal. Přikročila jsem k okenní tabuli a podívala se ven. Slunce zářilo a v jeho záři poletovaly okvětní lístky. Byly všude, létaly vzduchem, zem jimi byla pokrytá. Řady hrušní se zdály být nekonečné. Z tolika květů a barev se mi zatočila hlava. Viděla jsem to už tisíckrát při práci, ale nikdy ne tak jako dnes skrz naše okno..."

Velmi zajímavý je na tomto příběhu postoj lidí k přírodě. Lidé stromy a rostliny považují za vzácnost, dotýkají se jich se vší opatrností a pečlivě dbají na to, aby při opylování nezlomili jedinou větvičku. Můžeme to považovat za zajímavé poselství, jak bychom se měli k přírodě chovat, a jak bychom si měli vážit toho, že máme to štěstí a v současné době nám s opylováváním květů stromů a rostlin stále ještě pomáhají včely... Toto dílo je oslavou důležitosti včel a vyzdvihnutím jejich práce.

 

"Z výzkumů vyplývalo, že toxické látky mají na včely, ale i na jiný potřebný hmyz, neblahé účinky. Jednalo se zejména o účinek na jejich orientační smysl. Včely, jež byly těmto látkám dlouhodobě vystavovány, ztrácely tento svůj orientační smysl a nedokázaly se tak vrátit zpět do svého úlu. V podstatě byla zasažena celá nervová soustava takového hmyzu a díky důkazům, které našli v laboratořích po celém světě, se staly pesticidy nepřítelem číslo jedna, který ovšem vyhrál válku..."

 

Příběh mi svým zpracováním připomínal sci-fi román

Který příběh mě tedy bavil nejvíce a na který jsem se nejvíce těšila? 

Byl to příběh Tao z budoucnosti, i když byl paradoxně ze všech nejsmutnější a nejdepresivnější. Bavilo mě číst si o budoucím světě, o tom, jak se lidé vypořádali s úhynem včel a vzali situaci do vlastních rukou. Někomu může ruční opylování připadat jako otročení, ale když se nad tím zamyslíte, přijdete na to, že jiné řešení jednoduše neexistuje, celý svět zkrátka nemůže žít pouze z konzumace rýže. Ačkoliv se jedná o sci-fi, úhyn včel je i v současné době v reálném světě velkým problémem a nikdo asi nemůže úplně vyloučit, že se za několik desítek let budeme muset vypořádat s něčím podobným a další generace budou znát sladkou chuť ovoce a medu pouze z našeho vyprávění... 

Autorka do knihy zakomponovala též spoustu dalších zajímavých faktů a odkazů, které se netýkají pouze včelařství. Milovníky kávy zajisté potěší krátký vedlejší příběh o historii kávy, a lidé zajímající se o techniku zajisté nepohrdnou informacemi o vynálezu optických čoček nebo mikroskopu. 

Autorka během psaní konzultovala důležité skutečnosti s historiky, zoology a včelaři, což je velmi záslužné a na knize je to opravdu znát, o včelách se zde dozvíte naprosto všechno. Po dočtení se každý čtenář zajisté zamyslí nad destruktivním přístupem lidské rasy k planetě Zemi... 

"Mračna hmyzu dokázala obhospodařit mnoho kilometrů čtverečních denně.

Tisíce květů každý den. A bez včel jsou květy jen pomíjivou nádherou, jako na soutěži krásy. Krásné jen po krátkou dobu a potom nic. Bez opylování se nic dál nestane.

Žádné plody, žádná semena. Konec..."

1000x1000px_foto_post_historie_vc?el
Autorka recenze: Lucie Horčičková
Hodnocení: 95 %
Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail
Aktuality
Hledáme nové překladatele
Hledáme nové překladatele
2. 5. 2018
Překladatel/lka pro Knihy Omega
NEJFANTASTIČTĚJŠÍ UDÁLOST LETOŠNÍHO ROKU! SE BLÍŽÍ!
NEJFANTASTIČTĚJŠÍ UDÁLOST LETOŠNÍHO ROKU! SE BLÍŽÍ!
5. 4. 2018
Nesmrtelní z Meluhy přicházejí a získají si i vás
Nový díl Cizinky od Diany Gabaldon: Odhalí dcera Jamieho a Claire tajemství o cestování v čase?
Nový díl Cizinky od Diany Gabaldon: Odhalí dcera Jamieho a Claire tajemství o cestování v čase?
22. 3. 2018
Bubny podzimu jsou čtvrtou knihou série románů Cizinka napsanou Dianou Gabaldon. Hlavní postavou je zdravotní sestra Claire Randallová, narozená ve 20. století, která cestuje v čase do 18. století ve Skotsku, kde se potkává s válečníkem z vysočiny Jamiem Fraserem, za kterého se provdá.
Mise Saturn: Unikátní sci-fi román, který budou hltat Marťanovi fanoušci
Mise Saturn: Unikátní sci-fi román, který budou hltat Marťanovi fanoušci
20. 3. 2018
Pro fanoušky Marťana přichází mimořádný thriller z budoucnosti od autora bestsellerů NY Times a držitele Pulitzerovy ceny Johna Sandforda a mezinárodně uznávaného fotografa a fanouška sci-fi Cteina.
Hledáme nové korektory
Hledáme nové korektory
26. 2. 2018
Korektor/korektorka pro Knihy Omega
Recenze The Crown - Robert Lacey (Milena Nová)
Recenze The Crown - Robert Lacey (Milena Nová)
24. 5. 2018
O tom, že Alžběta II. je fascinující osobností, se vůbec nemusíme bavit. Zná ji, miluje jí a obdivuje celý svět - ať za svůj smysl pro módu, který si po celý život udržuje, nebo to, že na anglickém trůnu sedí už dlouhých 66 let a stále to nevypadá, že by se v blízké době mělo cokoliv měnit.
Recenze Nejúžasnější věc - Maja Lunde a Hans Jørgen Sandnes (Ivana Vostřelová)
Recenze Nejúžasnější věc - Maja Lunde a Hans Jørgen Sandnes (Ivana Vostřelová)
18. 5. 2018
Hned na úvod mohu říct, že autorská dvojice Maja Lunde a Hans Jørgen Sandnes si s příběhem pěkně vyhrála.
highslide