Logo

Recenze Karel Čapek - Povídky z jedné a druhé kapsy a další povídky (Naděžda Čoupková )

28. 1. 2014

Opět přiznávám bez mučení, že tato kniha mě bavila více, než jsem si dokázala vůbec představit.

Není to ovšem pouze kniha „2 v 1″, jak jsem předpokládala, ale rovnou „5 v 1″! Kromě Povídek z jedné kapsy a Povídek z druhé kapsy se v této knize nachází ještě povídky s názvem Boží mukaTrapné povídky a Kniha Apokryfů.

Povídky z jedné a druhé kapsy jsou příběhy s detektivním nádechem, které jsou nejen vtipné, ale občas vás donutí se nad zápletkou zamyslet. Inspirovány jsou prý skutečnými událostmi a zločiny. Většinou ale nejde ani o nijak veliké a závažné zločiny, spíše o takové drobné záležitosti jako jsou podvody a krádeže jako například ukradený kaktus (což je i název první povídky z druhé kapsy).

Nejčastějšími hrdiny povídek jsou policisté a detektivové či právníci a soudci, popřípadě doktoři a samozřejmě také různé kriminální živly. Jak už to u Čapka bývá zvykem, i zde dokáže brilantně vystihnout různé typy charakterů osob a mistrně si pohrát s českým jazykem.
Všimla jsem si, že v některých povídkách vystupují stejné postavy z jiných povídek a některé povídky jsou si námětem a myšlenkami velmi podobné. To ale vůbec nebrání v tom, čtení si skvěle užít.

456

Povídky nesoucí název Boží muka se opět týkají věcí záhadných i neznámých a mnohdy vymykajících se lidskému rozumu. Krásným příkladem je povídka Šlépej, která se točí kolem jedné jediné lidské stopy zanechané ve sněhu. Kolem nejsou žádné jiné stopy. Jakoby někdo jednou nohou spadl snad z nebe a pak se zase ztratil. Samotnou by mě velmi zajímalo, jak je to možné a neustále nad tím musím přemýšlet. Což byl také zřejmě Čapkův záměr.

Trapné povídky nutí čtenáře k zamyšlení, tentokrát se ale jedná spíše o smutnější témata a převážně v nich jde o lidské vztahy. Povídka Otcové například mě osobně velmi rozesmutnila. Vypráví tragický příběh jednoho otce, který velmi miloval svoji malou dcerku, která ale bohužel onemocněla a zemřela. Jeho manželka je mu ale dosti často nevěrná a ani dcerka vlastně není tak úplně jeho. Všichni o manželčiných záletech vědí a vysmívají se mu. Jeho lásku k dcerce ale nedokázalo zničit nic z toho.

Poslední soubor povídek nese název Kniha apokryfů. V moderní době slovo „apokryf“ značí literární žánr, který moderním, někdy spíše parodickým způsobem zpracovává obecně známé příběhy, například biblické či antické, založený na netradiční interpretaci těchto příběhů. (zdroj: Wikipedie).
Čapek nám tu předkládá známé klasické, biblické či mytologické příběhy, se kterými si trošku pohrál k obrazu svému, aby nám pak naservíroval poutavou formou někdy velice zvláštní příběhy s hlubokými myšlenkami, z kterých plyne nejedno ponaučení.

Musím uznat, že to bylo opravdu poutavé a příjemné čtení.  Všechny povídky byly napsány značně čtivě a barvitě a i přesto, že jsou většinou jen velmi krátké (některé jsou pouze na třech stranách) obsahují mnoho detailů, z kterých si dokážeme domyslet celkový obraz každého příběhu.

Dost se mi líbí nové provedení nakladatelství Omegy, kdy z jedné strany knihy se nacházejí Povídky z jedné kapsy (+ Boží muka, Trapné povídky a Kniha Apokryfů), a když dočtete poslední povídku asi ve dvou třetinách knihu, musíte ji obrátit z druhé strany a zase začít číst Povídky z druhé kapsy. Máte tak vlastně jakoby dvě obálky, i když jsou téměř identické.

povidky_kapsy_3D
Hodnocení: 4,5/5
Autorem recenze je Naděžda Čoupková, blog autorky najdete zde.
Knihu si můžete koupit zde
Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail
highslide