Logo

Recenze Losos, který se odvážil vyskočit výš - Ahn Do-Hiun (Kristýna Kaderová)

1. 3. 2016
losos
Občas si nejsem jistá, co si mám o obálce myslet. Právě tak to je u obálky Lososa, který se odvážil vyskočit výš. Nemůžu říct, že by se mi nelíbila. Je výstižná, souvisí s příběhem a je v krásných tlumených barvách. Dokonce i název knihy je v krásném fontu. Ale přesto všechno si obálku nedovedu spojit s knihou. Nevím proč, ale tento výjev mi přijde na hony vzdálení od poselství knihy.
 
Nejsem zrovna na filozofické knihy, i když jsou opravdu hodně krátké. Ale zaujal mě název. Přišlo mi, že v sobě nese poselství. Navíc má kniha jen něco kolem sedmdesáti stran, tak jsem předpokládala, že i když v tom filozofie bude, tak jí v ní nebude tolik, aby mi zamotala hlavu.
 
Každý losos má jasně dáno, co všechno musí ve svém životě udělat. Nikdo to nezpochybňuje, každý dělá jen to, co musí. Ale stříbrný losos vybočuje z řady. Ne jen svojí kůží, ale i svým myšlením. Nemyslí si, že musí jít za svým instinktem. Je si jistý, že má život nějaký důležitější smysl. A tak se ho snaží najít.
 
Krátce po té, co jsem začala číst knihu, jsem si uvědomila jednu věc. Neměla jsem pravdu. Losos, který se odvážil vyskočit výš je sice doopravdy krátká kniha, ale má v sobě tak velkou dávku zásadních filozofických otázek, že jsem to opravdu nečekala.
 
Jistě, člověk by to možná mohl vnímat prostě jen jako životní cyklus lososa, ale tím by přišel o to nejdůležitější poselství této knihy. Možná je zdánlivě o lososovi, který se snaží přijít na smysl života a přitom nachází na další filozofické otázky, ale ve skutečnosti je to podle mě o spíše o lidech. Většinu z nás občas napadne jaký je smysl života či hledáme odpověď na jinou otázku na jakou odpovědět nelze. A přesně tohle kniha nabízí, pohled do mysli každého lososa, ale i každého člověka. Tedy na čistě filozofické úrovni.
 
Hrdiny v knize není jen hejno lososů, ale i plno dalších postav. Třeba řeka. Ale pravdou je, že tím hlavním tu je asi stříbrný losos. Ale upřímně jak mám popsat lososa? Asi stejně jako člověka. Stříbrný losos totiž není jen jeden z davu. Nedělá to, co ostatní on o věcech přemýšlí. Ale to hlavní je, že umí mluvit srdcem.
 
Losos, který se odvážil vyskočit výš je přirovnáván k Malému princi. Já jsem Malého prince nečetla, i když to mám v plánu, a proto nemůžu posoudit, jestli si jsou tato dvě díla podle mě podobná. Ale popravdě pokud je tato kniha přirovnávána k jiné, o jejíž existenci ví snad i člověk, který v životě nedržel knihu v ruce, musí být jasné, že má doopravdy něco, co stojí za to být vyprávěno.
 
Mám pocit, že kdybych tuhle knihu přečetla třeba padesátkrát, pokaždé bych v ní našla něco jiného. Je krátká, ale přesto je v ní tolik mouder, poučení a otázek, že to nikdo za jedno přečtení nedokáže vstřebat. Alespoň ne úplně.
 
Přijde mi, že by bylo dobré se jednou za čas tuhle knihu přečíst. Nejlépe v době, kdy má člověk v hlavě podobné množství nevyřešitelných otázek. Netvrdím, že to Losos, který se odvážil vyskočit výš vyřeší. Na tyhle otázky odpověď není, ale projasní vám to myšlenky.
 
 
Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail
highslide