Logo

Recenze Maskované město - Genevieve Cogman (Kristýna Bednářová)

14. 12. 2017
Maskovane_mesto_3D
Série Neviditelná knihovna se rozšiřuje o další fantasy příběh, který tentokrát otevře brány do luxusních neuvěřitelných světů, vystavěných na základě tužeb a myšlenek svých jednotlivých vládců. Čtenář se ocitne na několika přepychových místech, jenž jsou dokonalá pouze svou zlatou slupkou. Každý časoprostor skrývá svá temná tajemství a jeho chod je řízen jako divadelní hra. Žijí v nich obyčejní lidé, jaké dnes denně potkáváme na ulicích, nebo jsou to pouze loutky, za jejichž nitky je ovládají mocní draci a fae?
 
Náplň práce hlavní hrdinky Knihovnice Irene je převážně shánění cenných knih a jejich ukládání do obrovské KnihovnyIrene cestuje mezi dimensemi cizích světů, jejichž důležitou vlastností je architektonické uspořádání, záhady a odlišnost. Jsou světy, ve kterých převládá magická síla, nenávist vůči určitému živému druhu, rozehraná hra, kterou jste součástí i přesto, že o tom nevíte a nemůžete své tělo za žádných okolností sami ovládat. Jsou světy, kde žijí pouze draci nebo světy, které si vytvořili fae, aby si podmanili obyčejné lidi a žili své pohádkové smyšlené divadlo, jehož budou králové a postavy té nejvyšší nehorázně bohaté vrstvy společnosti.
 
Irene se, až na jednu velice užitečnou schopnost,  zdá být obyčejným člověkem. Jako Knihovnice má moc, kterou si po přečtení knihy přeje nejeden čtenář. Irene ovládá Jazyk, jenž udělá přesně to, oč ho požádá, stačí touto neznámou řečí nahlas vyslovit rozkaz a cokoli neživé jí ho splní. Díky Jazyku a Knihovně může cestovat mezi světy a shánět nové knihy. Není to ale jediný způsob, jakým se lze v Maskovaném městě pohybovat. Jezdec a kůň vznešené postavy převezou stejně účinně jako přestup z Knihovny skrz dveře a Jazyk, ovšem nic není tak jednoznačné, jak by si čtenář mohl představit. Jezdec a kůň nevytvářejí nic jiného než Vlak, který se sice pohybuje po kolejích, ale vůbec je nepotřebuje, vznáší se ve vzduchu a svůj interiér neustále mění. A není sám, Maskované město vypráví příběh, který je fantasticky fantastický. Čtenáři otevře oči a rozpoutá hru s jeho nekonečnými možnostmi představivosti. Čím více kreativním čtenářem jste, tím více si Irenino dobrodružství užijete.
 
Snímek obrazovky 2017-12-14 v 18.48.41
Důležitým místem jsou Benátky. Takové Benátky, které mají být romantické, krásné, upravené, mírumilovné, přepychové a přesně takové, jaké si je pod jejich názvem představíme. Laguna úžasného města. Genevieve Cogman se rozhodla, že si s jejich pověstí pohraje a ještě více je vyšperkuje. Ponechá světoznámá místa a zařadí je do svého díla, nečekejte hodinu dějepisu, čekejte napínavé dobrodružství, které v tomto luxusu čeká na Irene. Obyčejné se změní v nekončené a i když se bude zdát, že se přibližujete k blízké zdi stejnou rychlostí, nikdy se k ní ani na dosah nedostanete. Mezi jedním krokem budete muset udělat několik dalších nebo úplně jiných, jelikož ve světě fantasy je možné naprosto cokoli. Toho si je autorka vědoma a využívá toho. Přesně proto je jinak velice obyčejná zápletka tak šílená, humorně podaná, napínavá a excelentně vyprávěná. Vytvořený svět je složitý, ale krásně představený, postupně uvedený a čtenář, který knihu zavrhne jen kvůli tomu, že nerozumí některým pojmům v této recenzi je zbabělec. Lépe už jednotlivé termíny Genevieve objasnit nemohla.
 
Podaří se Irene překvapit a porazit mocné fae, kteří unesli jejího učedníka Kaie? Jak se může Kaie vůbec nechat nalákat do pasti a prohrát bitvu s fae, když je drakem z královské rodiny? Proč vůbec Kaie používá pouze svou lidskou podobu? Kdo jsou vlastně faeMaskované město má odpovědi...
 
Přiznávám se, že jsem při prvním kontaktu s knihou jaksi přehlídla její zařazení. Ano, bylo mi jasné, že se pod touto úžasnou obálkou, která se mi velice líbí - je jednoduchá, nejsou na ní žádné podivné postavičky, jenž si pak čtenář musí spojit s postavami v příběhu, protože je už tímto grafickým pokusem jeho mysl trošku ovlivněna - skrývá fantasy, o jakém jsem ještě nečetla. Ale nevzala jsem v potaz přesné zařazení Maskovaného města, prý je toto četba pro děti a mládež. No, dítě už nejsem docela dlouho (nebo alespoň má občanka to tvrdí), přičemž se mi příběh šíleně líbil. A po pravdě, nedovedu si představit, že bych byla "děti a mládež" a četla Maskované město, vůbec bych si ho neužila jako dnes. A ještě jedna věc pro upřesnění, nečetla jsem Neviditelnou knihovnu, a i když je Maskované město druhým dílem, tak se mi nestalo, že bych měla v příběhu nějakou mezeru, kterou bez poznání předchozí knihy nezaplním. Vůbec ne, tuto knihu jsem si užila, jakoby to byla samostatná četba.
 
Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail
highslide