Logo

Recenze Dcera čarodějnice - Paula Brackston(Lucie Horčičková)

24. 4. 2017
Dcera_carodejnice_3D

Na skok v kůži hlavní hrdinky 

Jmenuji se Elizabeth Jane Hawksmithová a jsem čarodějnice. V letošním roce jsem oslavila 384. narozeniny, vsadím se však s Vámi, že byste to na mně nepoznali. Hádali byste mi nanejvýš 50 let. Za svůj život jsem si toho mnoho prožila. A věřte mi, nebyly to pěkné věci. Nevyléčitelná nemoc mi vzala celou mou rodinu, přežila jsem pouze já. Má matka byla následně odsouzena za čarodějnictví. Ve svých posledních slovech mě snažně prosila, abych vyhledala muže, před kterým mě celý můj život varovala. Muže, kterého každý obchází širokým obloukem a nechce s ním mít nic společného. Muže, který žije sám v hlubokých lesích a všem okolo sebe nahání čirou hrůzu a figuruje v jejich nočních můrách... Jestli mne vyslechneš, povím ti příběh o čarodějnicích. Příběh o kouzlech, lásce a ztrátě. Příběh o tom, jak čistá neznalost vede ke strachu a jak smrtící takový strach může být. Vyslechneš mě?

Recenze Zátoky papírových lodiček
 
Dnešní recenze se bude týkat knihy "Dcera čarodějnice" britské autorky Pauly Brackston. Tato spisovatelka je pro české čtenáře zatím velkou neznámou, do češtiny bylo v době sepsání tohoto článku přeloženo pouze toto jediné její knižní dílo. Kniha spadá do literárních žánrů historický román a fantasy. V originálním anglickém znění vyšla roku 2009 pod názvem "The Witch´s Daughter". Knihu do českého jazyka přeložil Štefan Kaleta, na jaře letošního roku ji vydá Nakladatelství Omega. A rozhodně se je na co těšit! Pokud jde o cílovou skupinu, domnívám se, že v tomto díle naleznou zalíbení především ženy (doporučuji od 15 let), ale jelikož se v knize objevují též fantasy prvky, rozhodně nezklame ani žádného milovníka tajemna mužského pohlaví.
 
Co se týče obálky, na literárním serveru goodreads.com jsem narazila na dvě její ztvárnění. Na originální anglické verzi se nachází žena v dlouhé červené sukni s tmavými punčochami a vysokými šněrovacími botami. Odlišnou podobu obálky zvolilo například polské nakladatelství, které na obálce vyobrazilo mladou ženu v dobovém oblečení, která je myšlenkami ponořena do obsáhlé knihy, kterou listuje. Přiznám se, že nedokážu určit, která obálka se mi líbí více a která by u mě tedy více uspěla. Obě dvě jsou mi sympatické a ke koupi knihy by mě zajisté navnadily.
 
Pojďme se nyní seznámit s hlavní postavou, kterou je Bess, celým jménem Elizabeth Jane Hawksmithová. Nejedná se o žádnou mladou dívenku, Bess je totiž 384 let... Jak je to možné? Je to totiž čarodějka. Čarodějnicí však nebývala vždy, kouzlům se začala učit až na prahu dospělosti, v sedmnácti letech. Spolu se svými magickými schopnostmi získala též výhodu nesmrtelnosti, avšak spoustu toho též ztratila a je nucena celý svůj život trávit na útěku, na žádném místě se nesmí dlouho zdržet, nikde to pro ni není bezpečné. Někdo ji totiž celá staletí pronásleduje a nehodlá se jen tak vzdát.
 
zdroj obrázku:http://img01.deviantart.net
zdroj obrázku:http://img01.deviantart.net
"Pokaždé, když měla štěstí nadosah, přišel a sebral jí jej.
Nezáleželo na tom, kam šla, kolikrát změnila svůj vzhled a své jméno.
Nakonec ji vždy našel. Byla to jen otázka času...
Jak jen mohla někoho, koho milovala, vystavit takovému zlu?"
 
 
Zajímá Vás, jak čarodějka ve fantazii autorky Pauly Brackston vypadá? Bess má dlouhé kaštanovo-měděné vlasy, které zdobí na pravé straně čela široký bílý pruh. Je vysoká, nevypadá starší než 50 let. Ráda se pohodlně a prakticky obléká, je to silná energická žena, která toho během svého dlouhého života již velmi mnoho zažila. Bess mi byla velmi sympatická, autorce se perfektně podařilo popsat její přerod z náctileté dívky v silnou, dospělou, životem drsně ošlehanou a mnohdy těžce zkoušenou ženu.
 
"Dcera čarodějnice" líčí krutý životní příběh zoufalé dívky, která v životě ztratila naprosto vše...
 
V knize se setkáváme s několika různými časovými érami, které zahrnují období téměř 400 let. Poprvé se s Bess setkáváme roku 1628 v městečku Batchcombe ve Wessexu (Velká Británie) a domnívám se, že by s ní nikdo z nás neměnil. Bess je totiž na útěku z vězeňské cely, kotníky jí svírají zbytky železných okovů a zanechává za sebou krvavé stopy plné bolesti a strachu. Je pronásledována zlostnými vesničany s loučemi a psy, v čele s proslulým lovcem čarodějnic, Nathanielem Kilpeckem. Kam má Bess namířeno a proč vůbec utíká?
 
"Zahleděla se na cestu před sebou. Tam leželo srdce lesa a tam byla záchrana před pronásledovateli.
Tam na ni čekal spolu s koňmi, zásobami a plánem, kterým směrem se vydat.
Ze všech sil, co jí ještě zbyly, se odlepila od stromu. Něco jí ale nedovolilo pokračovat.
Rozmysli si to, řeklo to. Rozmysli si, jestli za to svoboda stojí..."
 
 
Následuje deníkový záznam ze současnosti (rok 2007), přičemž prostřednictvím Bessiina vyprávění nahlédneme do její minulosti, podíváme se na to, jak a proč se stala čarodějkou a skrze její vzpomínky s ní prožijeme radosti i strasti jejího čarodějnického života.
 
Autorka knihu rozdělila do čtyř částí, přičemž každá z nich nese velmi podivuhodný název, který označuje jeden z "čarodějnických" svátků:
 
 
1. IMBOLC (svátek světel, který se pojí k živlu ohně a nejčastěji se slaví 2.2., jako u nás Hromnice)
 
- V této části knihy se čtenář octne v současnosti (rok 2007), přičemž Bess zde vystupuje pod jménem "Elizabeth"
- Elizabeth se právě přistěhovala do svého nového domova v podobě opuštěné vrbové chaloupky ve vesničce Matravers
- ostatních obyvatel se straní, je samotářská, udržuje si bezpečnou vzdálenost, s nikým se moc nepouští do řeči
- snaží se na svou osobu nepřitahovat přílišnou pozornost, žije v symbióze s lesními zvířaty
- tato část je velmi poklidná, Bess líčí, jak si zvelebuje nový dům, zařizuje si bylinkovou zahrádku, sází keře a stromy
- jako každá správná čarodějka umí kouzlit, vyrábí vonné a léčivé oleje, bylinné čaje, lektvary, tinktury, masti
- kapitoly ze současnosti jsou velmi zajímavé, svou formou připomínají deníkové záznamy, včetně data a fáze měsíce
- velmi zásadní je v této části seznámení Bess s další velmi důležitou ženskou postavou - Tegan
 
"Je možné, že jsem konečně našla bezpečné útočiště?
Je možné, že jsem konečně mimo dosah těch natažených drápů?
Představa je to svůdná a nerada bych ji poskvrnila opatrností a starostlivostí..."
 
- Bess začne Tegan vyprávět příběh o svém dětství a o tom, jak se stala čarodějkou:
-> sdílí s ní vzpomínky na krásné dětství, které trávila na venkově se svými rodiči a dvěma sourozenci
-> rodina žila na překrásném místě, poblíž moře a pláže s mušlemi, na druhé straně měli les
-> byli velmi soběstační, měli hospodářská zvířata, vyráběli si vlastní mléčné výrobky, které prodávali na trhu
-> Bessiina matka byla léčitelka, vyráběla si léčivé vonné oleje, bylinné masti, tinktury
-> Bess milovala svou rodinu nade vše, velkou ranou pro ni byla morová epidemie, která ji vzala celou rodinu
-> Bess jako jediná nakažená přežila. Jak je to možné?
 
"Tvé srdce, Bess, zná pravdu. Kouzla nás obklopují.
Jsou v oblacích, v téhle zvrácené mysli, a v tobě, Bess.
I v tobě jsou kouzla..."
 
1230_400px_slide_web_Dcera_carodejnice
2. BELTANE (magická noc, kterou známe jako Pálení čarodějnic, slaví se v noci z 30.4. na 1.5.)
 
- v této části se prohlubuje vzájemný vztah Bess a Tegan, Tegan již ovládá spoustu magických technik
- Tegan navazuje vztah se záhadným chlapcem, jehož totožnost před Bess tají, přestane k ní tak často docházet
 
- Bess vypravuje příběh z Londýna roku 1888ve kterém působí pod jménem "Eliza"
-> Eliza je lékařkou a pracuje v nemocnici jako asistentka věhlasného chirurga
-> čtenář má jedinečnou možnost nahlédnout do oblasti dobové medicíny, což je velmi zajímavé
-> Eliza se ukrývá před Gideonem, který ji neustále pronásleduje, mění svou totožnost, jméno i podobu
-> čtenář zde získá část odpovědí na otázky, co se dělo s Bess v mezičase mezi jejím útěkem a současností
-> doktorka Eliza provozuje soukromou kliniku pro specifickou skupinu žen, které by si jinak lékaře nemohly dovolit
-> do jejího života vstupuje zajímavý muž, se kterým prožije románek
-> setkáte se zde s poslední známou obětí Jacka Rozparovače, Mary Jane Kelly, je zde tedy detektivní zápletka
 
3. LITHA (svatojánská noc, letní slunovrat, který se slaví 21.6.)
 
- pokud máte rádi magii, ať už bílou nebo černou, tento oddíl Vás v knize bude bavit
- seznámíte se s tím, jak probíhají čarodějnické rituály, zažijete si na vlastní kůži několik kouzel a zalétáte si
- konečně se dozvíte, kdo je Teganin záhadný přítel
 
- Bess se s Tegan podělí o příběh z Passchendale, Flandry z roku 1917, v němž vystupuje pod jménem Elise
-> Elise působí za 1. světové války jako zdravotní sestra v polním lazaretu, později je "převelena" přímo na frontu
-> pečuje o zraněné vojáky, prožije si intenzivní románek s jedním z poručíků
 
4. SAMHAIN (doba, kdy se stírá hranice mezi živými a mrtvými, slaví se v noci z 31.10. na 1.11.)
 
- v závěrečné kapitole je pro čtenáře nachystáno velkolepé finále, které je završeno posledním zápisem v Bessiině deníku
- konec knihy je hořkosladký, nejeden čtenář zajisté uroní slzu, která se změní v úsměv po příslibu pokračování :-)
 
Ráda se s Vámi podělím o několik svých zajímavých postřehů týkajících se dalších důležitých postav v této knize:
 
1) William Gould
 
- William vystupuje v kapitolách týkajících se Bessiina dětství, hodnotím jej jako neutrální postavu
- je takový nemastný, neslaný, což však k jeho charakteru a účelu jeho postavy dokonale sedí
- jedná se o urozeného chlapce z bohaté rodiny, který se Bess líbil, a též ona se do něj zakoukala
 
"Bess předstírala lhostejnost, ale ve skutečnosti se jí představa, že se Williamovi líbí, líbila.
Které dívce by se také nelíbila? Ano, byl sice tichý a nebyl příliš zajímavý ani chytrý,
ale zato byl milý a laskavý. Také nemohla odolat skutečnosti, že byl bohatý a urozený.
Její matka vždycky říkala, že na Bess je příliš vysoko postavený.
To ale způsobilo jen to, že se o toho chlapce zajímala ještě víc..."
 
2) Gideon Masters
 
- Gideonovi autorka přiřkla osud hlavní mužské postavy a s jeho charakteristikou si opravdu vyhrála
- popsala jej jako samotáře, který žije v lesní chalupě, nechodí do společnosti, s nikým se moc nebaví
- živí se výrobou dřevěného uhlí, nechodí do kostela, za což jej místní lidé odsuzují
- co se týče jeho vzhledu, je vysoký, má uhrančivé tmavé oči a ostře řezané rysy ve tváři
- má dvě tváře, ta první je temná, drsná, záhadná, děsivá; na druhé straně je však i milý, laskavý, okouzlující
- která jeho tvář je pravá a která je pouze přetvářkou?
- Gideon Bess odjakživa nějakým zvláštním způsobem přitahoval
- všichni Bess radí, aby se od něj držela dál a dala si na něj pozor, jenomže zakázané ovoce nejlíp chutná...
 
"Cítila, že je k němu přitahována blíž a blíž. Víc a víc podléhala jeho kouzlu.
Fascinoval ji tak, jako vždy, ale její odpor vůči němu začal slábnout.
Brzy zjistila, že když ji chválil za pokusy o zvládnutí nového triku, zářila radostí.
A brzy si začala přát, aby se jí dotýkal.
Nikdy jí nedělal návrhy, ani se ji nepokoušel políbit, ale stejně věděla, že ji svádí.
Patřila jemu a on to musel vědět..."
 
3) Tegan
 
- Tegan je mladá dívka, která se nedávno přistěhovala do Bessiina sousedství (Bess připomíná její mladší sestru)
- je to upřímná, důvěřivá, bezstarostná, upovídaná a otevřená dívka, svým vystupováním typická teenagerka
- je však jiná než její vrstevníci, nemá kamarády, je to osamělý outsider, o kterého se nezajímá ani vlastní matka
- Tegan Bess pozorně sleduje, začne ji navštěvovat a postupně se seznamuje s jejím současným i minulým životem
- začnou se spolu přátelit, Bess Tegan zasvěcuje do zákonitostí bílé magie (léčitelství, bylinkářství, pomoc slabým)
- Bess se rozhodne Tegan v nelehké situaci pomoci kouzlem, což však Teganinu zvědavost ještě více umocní
 
4) Anne Hawksmithová
 
- Anne je Bessiinou matkou, je statečná, klidná, obětavá, má schopnost skvělého sebeovládání
- v Bessiině dětství působila jako léčitelka, pěstovala bylinky, vyráběla masti, tinktury, vonné oleje
- Bess se od ní vše naučila, její matka byla přísnou, ale skvělou učitelkou
 
5) Nathaniel Kilpeck
 
- postava z Bessiiny minulosti
- smírčí soudce, koroner a lovec čarodějnic, který byl povolán do Batchcombe, aby hledal a soudil čarodějnice
- snaží se vymýtit čarodějnictví, aby lidé mohli žít v míru a bezpečí
 
6) Archie Carmichael
 
- jeden z Bessiiných milých, který mi byl svou povahou i vystupováním velmi sympatický
- dokázal živě a v nádherných barvách hovořit o svém domovu, a to i za krutých časů 1. světové války
 
Závěrečné shrnutí
 
"Dcera čarodějnice" pro mě byla velkým krokem do neznáma, do doby přečtení knihy jsem o autorce vůbec neslyšela. Kniha mě však velmi příjemně překvapila, zejména z toho důvodu, že autorka prokázala svou dovednost dokonale popsat prostředí a dobovou atmosféru, skoro jakoby byl příběh skutečný a ona se na daných místech sama nacházela, tak živě to celé působí.
 
O autorčině spisovatelském nadání svědčí též její dar bohaté fantazie, která je místy neuvěřitelně zvrácená. Dokáže vylíčit něžný tanec éterických víl s duhovými křídly, a o několik stran dále již popisuje divoké a zvrácené satanistické orgie. Pouze kráčející stromy a ohnivé koule ze síry a fosforu na mě již působily lehce přehnaně, myslím, že by byl příběh perfektní a dostatečně "fantasy" i bez těchto komponentů :-) Pokud si o autorce budete chtít zjistit něco více, na zahraničních serverech, které se zabývají literaturou, se dozvíte, že je magií a čarodějnictvím doslova posedlá, na svém spisovatelském kontě má již cca desítku knih, přičemž všechny se zabývají čarodějnickou tematikou. Je velmi znát, že se o tuto problematiku podrobně zajímá, ve svých knihách zachází do těch nejmenších podrobností.
 
"Když Bess došla k okraji pastviny, zaváhala. Lesy milovala, ale pokaždé, když do nich vstoupila,
měla pocit, jako by vstupovala do jiného světa. Tento svět toho hodně skrýval a tajil.
V zapletených kořenech a zeleném podrostu se mohlo skrývat cokoliv.
Stromy byly dost tajemné a neznámé na to, aby v nich přebývala všemožná plachá a záhadná stvoření.
Les byl plný víl, skřítků a lesních nymf. Plný kouzel..."
 
Počátek příběhu hodnotím za velice poklidný, děj je příjemně plynulý, čtenáři je představena hlavní hrdinka - Bess, která žije se svou rodinou na idylickém venkově. V úvodu knihy na čtenáře nečíhají žádné nástrahy v podobě zásadních zvratů, tuto část jsem vnímala jako ideální četbu ke zklidnění znavené mysli a k vyčištění hlavy. Postupem času však příběh začne nabírat na obrátkách, čtenáři se pomalu odkrývá magický podtext celého příběhu.
 
Co mě pobavilo je skutečnost, že autorka je pravděpodobně fanynkou série "Vampire Diaries", jelikož ve svém díle použila jméno a příjmení hlavního hrdiny, které je velmi ojedinělé, a spravedlivě jej rozdělila dvěma svým knižním hrdinům :)
 
Musím se sebekriticky přiznat, že nejsem velkým příznivcem historických románů, zkrátka mě nebaví číst obsáhlé knihy, které pojednávají o náboženství, církvi, farářích, kazatelích, historii, dobových panovnících a obsahují desítky letopočtů. Ačkoliv je tato kniha zařazena do žánru historického románu, s výše zmíněným se zde rozhodně nesetkáte, což nesmírně oceňuji. V žádném případě se nebudete nudit. Kniha je totiž předně o čarodějnicích, kouzlech a stránky přetékají magií. Uvnitř na Vás čeká tajemná kniha stínů, která obsahuje kouzla, ale i zlé kletby.
 
Co hodnotím za velmi vydařené a originální, je nápad, kterým se autorka rozhodla v určitých úsecích příběhu čtenářům naznačit, že Bessiin věčný pronásledovatel se nachází v její blízkosti. Autorka totiž onoho pronásledovatele spojila s jednou písní, kterou Bess vždy v určitý okamžik zaslechla. Celou knihu to učinilo velmi napínavou, čtenář posléze nedočkavě vyhlíží, kdy už se ti dva setkají. Domnívám se, že je to takové příjemně neotřelé a určitě zajímavější, než takové to otřepané: "uprostřed noci se vzbudila a zaslechla tajemné zvuky..."
 
"Běda, má lásko, ničíte mne
nezdvořilým odmítáním.
A já vás tak dlouho miloval,
těšil se, když zde jste byla.
Já se vždy tak radoval
z těch rukávů se srdcem ze zlata.
Srdce plné radosti
měla Dáma zelených rukávů..."
 
Autorka recenze: Lucie Horčičková
Hodnocení: 90%
Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail
highslide