Logo

Recenze Mořeplavec - Diana Gabaldon (Kristýna Bednářová)

27. 11. 2017
Moreplavec_3D new
Kdybyste mi před pár lety řekli, že budu dobrovolně bez vzpoury číst román, kterým je popsáno skoro dvanáct-set stran, bez ilustrací a vsuvek, jenž šikovně zabírají místo, opravdu bych vám nevěřila. A ejhle, Mořeplavec od mých očí odplul stejně rychle, jako se k nim dostal. Tuto knihu, kterou velice snadno můžete zaměnit za běžnou cihlu, jsem přečetla na několik dlouhých zátahů. Četla jsem jí s obrovským očekáváním, napětím a ani v jedné z šedesáti-tří kapitol na mě nečíhaly nudné pasáže. 
 
Mořeplavec přímo navazuje na předchozí román (poznámka: celá sága se týká historických románů, to je jejich správné zařazení, ale já zde používám "pouze" označení román) Vážka v jantaru, která samozřejmě musela skončit otevřeně a napínavě, jinak by se čtenář na Mořeplavce tolik netěšil. Pokud čtete knihy poctivě postupně, příběh Jamieho a Claire pro vás skončil na vrcholu zvaném Craigh Na Dun. V tomto okamžiku není daleko k uronění slzy, protože následujících dvacet let nebudou pro nikoho vůbec příjemné...
 
Jamie málem zemřel v bitvě u Cullodenu, již po několikáté jsme nuceni představovat si hlavního hrdinu jako unaveného, psychicky zničeného mladého muže, kterému život nepřestává házet klacky pod nohy. Ocitá se na dně, ale tentokrát není tak jednoduché vzchopit se, zapomenout a žít dál, bez Claire a potomka, kterého nejspíš nikdy nepozná. Jamie ztratil vše, co mohl, straní se od své sestry a její rodiny, jelikož oni to poslední, na čem mu záleží. Společně s dalšími přeživšími zajatci kruté a osudné bitvy čeká na svůj soud, netuší jestli bude popraven zítra nebo za několik let, netuší, co všechno ho ještě čeká a jestli vůbec prožije ještě nějaká dobrodružství. Cítil by se jinak, kdyby předem věděl, že ho zachrání jeho dobré skutky a jedno z mnoha lidských rozhodnutí, kterým tehdy zachránil život anglického mladíka?
 
O dvě stě let později Claire přivádí na svět dítě, jehož biologickým otcem je Jamie. Pro Claire neexistuje nic důležitějšího, než z malého miminka Brianny vychovat dokonalou dceru, na kterou by byl její otec pyšný. O to se pokouší se svým manželem Frankem, se kterým uzavřela dohodu a ze všech sil se snaží žít dál, jakoby se z posledních několika let nikdy nic nestalo. Samozřejmě, že není možné jen tak vypustit část svého života. Obzvlášť, jedná-li se o ty nejkrásnější roky strávené se svou osudovou láskou. Tomu se Frank nemůže vyrovnat, i když se snaží sebevíc. Brianna roste, podobá se stále více Jamiemu, studuje historii. Netrvá tedy dlouho a příběh začíná gradovat. Na to přesně čtenář čeká. Díky dceři a jejímu příteli Claire zjistí, že Jamie v bitvě u Cullodenu nezemřel, on žije dál a živí se jako tiskař. Čtenáře proto okamžitě napadne myšlenka, že se na místo Craigt Na Dun určitě ještě vrátíme...
 
Snímek obrazovky 2017-11-16 v 18.56.07
Možná vás zajímá, proč se kniha jmenuje Mořeplavec. Ano, tušíte správně, že se obrovská část děje bude ocitat na moři. Bude to nuda, říkáte? Měla jsem stejná očekávání, ale Diana Gabaldon mě okamžitě vyvedla z mého omylu. Kniha je čtivá, napínavá, humorná, krásně dorážlivá a přímo psaná pro náročnějšího čtenáře románů. Chvíli jste nahoře, chvíli padáte dolů a vůbec nevíte, kam dál vás vlny moře zavedou. Moc se mi líbí, jak autorka využívá všech postav, jaké kdy vytvořila a čtenáři představila. Zamotané smyčky, větve rodokmenů, situace, kterým jste nevěnovali příliš pozornosti a ony nakonec hrají velikou roli v pokračování příběhu. Doslova každým okamžikem na čtenáře vykukují nové události a odkrývají se tajemství, o jakých se mu ani nezdálo. Občas uhodne, co bude na následující stránce, ale i přesto bude ve velikém očekávání a knihu zhltne jako malinu.
 
Jedná se o historický román, neobyčejný román, obsahující prvek sci-fi, kterým bych nazvala cestování v čase pomocí kamenů na vrcholu Craigt Na Dun. Samozřejmě, že je příběh velice rozvášněný, přetéká láskou, nesmrtelností hlavní milostné dvojice, obrovské dávky štěstí a neuvěřitelných zvratů, které se zajisté v reálném životě nikdy nestanou. Ovšem, nebylo by nudné, číst  pouze čistě reálné příběhy bez špetky fantazie? Diana Gabaldon má fantazii úžasnou, má velmi dokonale promyšlené povahy jednotlivých postav a vždy ví, jakou figurku v dané situaci vytáhnout. Nebojí se jim ublížit, ani jim připravit krásné chvíle. A právě proto, je tento román tak čtivý a napínavý.
 
"Proboha, Anglánko?" zašeptal Jamie směrem k nebi. "To jsem já." Nekousla jsem ho, i když jsem to měla velkou chuť udělat.
 
 
Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail
highslide