Logo

Recenze Paměti Pařížských katů - Charles Henri Sanson (Wolf Draven)

1. 10. 2014
HenrySanson_Best

Dějepis nikdy nepatřil mezi mé nejoblíbenější předměty ve škole a normálně knihy o historii příliš nevyhledávám, ale čas od času se objeví nějaká zajímavá výjimka, která mě donutí ponořit se hlouběji do nějakého období života našich předků. Čtení o katech v knize Paměti Pařížských katů přesně zapadá do profilu těchto mimořádných výjimek.

Autor knihy Charles Henri Sanson patřil do dlouhé linie pařížského klanu Sansonů, kde se po generace dědilo neveselé, nebo lépe řečeno pochmurné,„povolání“ kata. Sedm pokolení rodiny Sansonů vykonávalo úřad popravčích mistrů v Paříži. Byli tak odsouzeni k nejděsivější odloučenosti, protože ostatní spoluobčané se jich spíše stranili, nikdy jim nepodali ruku či si s nimi nepřiťukli sklenkou vína. A tak se Sansoni – „vyvrhelové společnosti “ – uchylovali k hovorům v rodinném kruhu, ke studiu přírodních věd, a zapisování důležitých událostí do rodinné kroniky.

Tyto zápisy, které byly nakonec zveřejněny posledním z rodu, pak představují světu Sansony nejen jako katy a vykonavatele trestů za zločiny, kterých se dopouštěli jednotlivci na společnosti, či někdy společnost na jednotlivcích, ale i jako lidské bytosti, které mají city, své smutky a radosti, kteří se rodí i umírají a také milují, protože i kati mají přece právo na lásku.

Idylická a romantická vypravování o jejich soukromém životě se střídají s líčením obecných událostí, při nichž členové rodiny hráli důležitou roli. Někdy je to vypravování o hrozných a krvavých věcech, ale právě v těchto částech Pamětí jsou vylíčeny nejdůležitější a nejnapínavější události z francouzských dějin. Najdeme tu někdy až příliš věrné popisy hrozných věcí, barvité líčení různých poprav – nejen popravy gilotinou, ale i dřívější popravy sekerou, lámání údů, vplétání do kola a jiné. Na popravišti někdy skončili jak významní a mocní politici či slavné osobnosti, tak i ti úplně obyčejní lidé a bezvýznamné osoby. Popravy bývaly společenskou událostí, na které nikdo nechtěl chybět.

Louis16-10

Tato kniha dokáže překvapit hned několikrát. Nejen, že je to čtení opravdu zajímavé a poutavé, ale také poučné a čte se jedním dechem. Donutí vás taky hodně nad některými věcmi přemýšlet. Při čtení jsem měla pocit, že jsem se ocitla o nějaké to století nazpět v čase a procházela se po ulicích tehdejší krvavé Paříže. A přišlo mi, že některé ze Sansonů znám osobně. Byli to lidé nejen vzdělaní, ale i citliví a někdy jim jejich krvavá práce připadala opravdu těžká, ale vytrvali v tomto úřadu až do posledního žijícího mužského potomka.

Představte si, že se narodíte do rodiny katů a navíc máte tu smůlu, že jste mužského rodu. Pak vám nezbyde nic jiného, než v rodinném „podnikání“ pokračovat a to i přesto, že se stanete vyvrhelem společnosti, všichni se vás budou stranit, nikdo pro vás nebude mít vlídného slůvka, budete ve všech vyvolávat jen strach nebo znechucení. Není to moc příjemná představa, což?

Opět pěji pochvalu na krásnou obálku, kterou má na svědomí nakladatelství Omega.

Knihu doporučuji převážně milovníkům historie, hlavně té francouzské, ale i všem, kteří si rádi přečtou něco neobvyklého a nevadí jim někdy až děsivé popisy poprav.

pameti_parizskych_katu_3D
Autorem recenze je Wolf Draven,její blog najdete zde.
Knihu si můžete koupit zde
Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail
highslide