Logo

Recenze Papíroví duchové - Julia Heaberlin (Tereza Jílková)

23. 4. 2018
Výstřižek

Tato kniha, která se mi dostala do rukou, byla svým způsobem velmi zvláštní. Myslím, že na takový spletitý příběh jsem doposud nenarazila. Aspoň jsem si rozšířila své čtenářské obzory a zkušenosti o další velmi dobrý, zajímavý příběh.

Carl Louis Feldman kdysi býval uznávaným fotografem. Pak ho ale obvinili z vraždy mladé ženy a následně zprostili obžaloby. Ve stáří se stal pacientem pečovatelského ústavu pro lidi postižené demencí. Nyní za ním přichází jeho dcera, aby ho vzala na výlet. Jenomže ve skutečnosti to jeho dcera není. Navíc pokud splní, co si předsevzala, Carl se už do ústavu nikdy nevrátí… Staříka dohnala minulost. Mladá žena za volantem auta je přesvědčená, že muž vedle ní je skutečný vrah, který má na svědomí smrt několika dívek včetně její sestry Rachel. Jejím cílem je zjistit, zda si Carl na vraždy pamatuje, a pokud ano, chce, aby se k nim doznal. Nejvíc jí vrtá hlavou, co se doopravdy stalo s Rachel. Vážně Carl zapomněl na to, co provedl, nebo to jen předstírá? Možná je dokonce nevinný a ona je tou, kdo lže. Ať tak či tak, mladá žena podstupuje obrovské riziko – pokud je Carl skutečně sériovým vrahem, v texaské divočině se nikdo pomoci nedovolá…

Kniha začíná vzpomínkou dívky na její sestru. Ta o pár let později od vzpomínky záhadně zmizela. Dívka si je jistá, že je její sestra mrtvá. Ale je tomu skutečně tak? Nebo se jen Rachel někam schovala a odmítá se ukázat? Dívka se vydává na desetidenní výlet s Carlem, mužem, o kterém je přesvědčená, že je vrah. Rozehrává tím velmi nebezpečnou hru, na jejímž konci by z toho nemusela vyjít bez úhony. 

"STARÝ FOTOGRAF S DĚRAVOU PAMĚTÍ A DÍVKA TOUŽÍCÍ PO POMSTĚ.
JE VŠAK CARL SKUTEČNĚ VINEN?" 

Ve Washington Post označili knihy autorky Julie Heaberlin za mistrovské thrillery. S tím slovem "mistrovský" bych až tak úplně nesouhlasila, ale zaměnila bych ho za slovo skvělý. Líbilo se mi rozdělení příběhové linky do deseti sekcí, což se rovná deseti dnům našich postav, které stráví spolu. Každá kapitola obsahovala i maličký střípek minulosti, kdy se kousek skládal ke kousku a ke konci knihy složily velmi spletitou mozaiku. 

Ze začátku jsem se do knihy nemohla začíst, což přisuzuji faktu, že předchozí knihy, které jsem četla, byly převážně z fantasy soudku. Ráda skáču mezi žánry, ovšem občas se to dokáže čtenářovi pěkně vymstít. Po té, co jsem se zdánlivě úspěšně prokousala začátkem, jsem se naplno ponořila do chaotického příběhu opředeného celou řadou tajemství. Musím říct, že opravdu dost obdivuji hlavní hrdinku, že se dobrovolně pustila na dalekou cestu v autě společně s mužem, o kterém si spoustu lidí myslí, že je vrah. Myslím, že já osobně bych toho schopna nebyla, a proto má hrdinka můj velký obdiv za statečnost. I když, někdo by to mohl nazvat bláznovstvím, pomateností, dokonce sebevražednou misí. 

duch

Asi si teď říkáte, proč tu nikde není zmíněné jméno naší hlavní hrdinky. A odpověď vás docela určitě překvapí. Ona totiž sama dívka své jméno neprozradila. Až na konci knihy, ale po celou dobu neznal její jméno ani Carl, u kterého jsme si jisti, že je to jeho jméno. Já samozřejmě to jméno vím, jak jsem již psala, bylo zmíněno na konci, ale neprozradím vám ho. 

Hlavní hrdinka se tedy vydává na tajemnou a velmi nebezpečnou cestu, aby zjistila, co se stalo nejen s její sestrou, ale ještě dalšími třemi dívkami. Pátráním se zdá být zcela posedlá, což jsem si při čtení nemyslela jen já, ale i některé vedlejší postavy, které se v knize objevily. Když už jsem u těch postav, trochu bych autorce vytkla jejich početnost. Chvílemi se mi totiž stávalo, že jsem se v těch jménech ztrácela a musela jsem listovat knihou zpátky, abych si vzpomněla, kdo je kdo. Její pasažér Carl jí má dopomoci k tomu, aby se konečně po několika letech dobrala pravdy, po které tak moc touží. Během jejich cesty se dozvídá útržky informací, ale bude je schopna poskládat? A budou vůbec dávat smysl? 

Ačkoliv se hlavní hrdinka mohla při čtení zdát jako velmi neústupná žena myslící pouze a jen na svůj cíl, docela mě překvapilo, když nakonec svolila k tomu, aby si nechali poraněného pejska, kterého našli pod mostem. Docela jsem při její povaze očekávala, že se potají vytratí z veteriny a čtyřnohého mazlíka tam nechají, ale ne, dokázala mě překvapit. Miluju zvířátka, a proto byl tohle další bodíček k dobru. 

Až nehoda na konci knihy uvede věci do rychlého pohybu, který konečně směřuje k informacím, ovšem asi ne takovým, jaké jsme společně s hrdinkou očekávaly. Musím říct, že tohle byl jeden z mála thrillerů, kdy jsem se o hlavní hrdinku skoro na každé straně bála. Zároveň jsem ale i přemýšlela, že opravdu možná nebude nic tak, jak se vlastně zdá. 

Autorčinu předchozí knihu "Černooké Zuzany" jsem nečetla, ale určitě tuhle chybku napravím, protože mi Papírovými duchy ukázala, že dokáže velmi obstojně pracovat s příběhem, pomalu jej rozvíjet společně s postavami a zároveň mu ponechat ten závoj tajemnosti, který se nad ním vznáší už od prvních stránek. Vytvořila zde totiž poutavou a nervy drásající pouť, na jejímž konci nás čeká překvapivé vyvrcholení. 

Moje hodnocení je 5/5, přičemž 4 bodíky jsou za příběh, který byl ale místy maličko chaotický, a bodíček navrch za obálku, která u mě vede přesně tak, že kdybych ji viděla v knihkupectví, určitě bych se do knihy minimálně podívala. 

1920x1080px_slide_kino_papirovy_duchove
Autorka recenze: Tereza Jílková
Hodnocení: 100%
Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail
highslide