Logo

Recenze Praha omalovánky (kultura21.cz)

3. 2. 2016
omalovanky_praha_3D
To jsem si zase jednou vzala úkol… Zachtělo se mi seznámit se s antistresovými omalovánkami, když je to teď takový hit. Jejich úkolem je uvolnění těla, duše i mysli. Současná doba je rychlá, život běží závratnou rychlostí, stále někam spěcháme, žijeme ve stresu, a i když si to spousta lidí nepřipouští, stres a nervové vypětí ovlivňují opravdu život každého z nás. Proto je dobré umět se zastavit, vypnout a relaxovat. Každý má jiný vypínač, jiný prostředek k relaxu. Někdo čte, někdo píše, někdo jde do fitka, někdo si sedne k harfě a drnká…. Každý to má zkrátka jinak, a je dobře, když si tu chvilku na odpočinek a jen pro sebe dokážeme najít.
 
Ne, že bych já svůj ventil neměla, to ne, to já ho mám - píšu. Ale byla jsem zvědavá, co by mi tyhle antistresové omalovánky mohly přinést. Otevřela jsem tedy brožuru s názvem Antistresové omalovánky -  Praha a začala listovat. Pražský hrad, Chrám sv. Víta, Pražské mosty, První nádvoří Pražského hradu, Druhé nádvoří Pražského hradu, Zlatá ulička, Nerudova ulice, Malostranské náměstí, Čertovka, Staroměstské náměstí a mnoho dalších nádherných míst. Na zadní straně publikace je napsáno: „Vydejte se na cestu, během které poznáte všechny krásy Prahy! Omalovánky s 60 jedinečnými motivy Vám poskytnou hodiny uklidňujícího vybarvování a odpočinku.“ Tak jsem se zamyslela a znejistěla, jak je to vlastně myšleno.
 
Mám snad sbalit krabici pastelek a vydat se na cestu Prahou, posedávat po lavičkách a vybarvovat podle reality, anebo byla ta cesta myšlena jen pomyslně? To bych si pak mohla sednout, uvařit si kafe a pustit svou fantazii na špacír a vybarvovat podle nálady. To bych mohla mít potom Chrám svatého Víta třeba oranžovo-zelený, protože na tyhle barvy mám zrovna chuť?
 
A najednou mi došlo, že tyhle omalovánky opravdu skýtají nekonečné možnosti. Někde jsem četla, jak na nás působí jednotlivé barvy. Modrá je považována za barvu klidu a harmonie. Snižuje svalové napětí a zpomaluje srdeční a dechovou činnost. Zelená je barvou rostlin a je považována za obzvlášť terapeutickou. Oranžová je barvou stimulační, podporuje růst a má v sobě velmi pozitivní náboj. 
 
Červená barva člověku dodává pocit sebedůvěry a aktivity. Fialová způsobuje nejvyšší uvolnění a splynutí s přírodou. No prosím. Takže se můžu klidně ponořit do harmonie tvarů a barev. Nakonec, na malování jsem byla vždycky trošku levá, na vybarvování se přece nedá nic pokazit, obzvlášť když mohu vytvořit něco podle mojí momentální nálady. Smyslem těchto omalovánek je uvolnění. A pro uvolnění jsou velmi důležité barevné kombinace. Slyšela jsem, že pokud budu pravidelně relaxovat u této (nebo jakékoli podobné) knihy, přistihnu se, že podle toho, jaký mám za sebou den a s jakou náladou jsem si sedla ke stolu, po takové barvě první sáhnu.
 
praha
Jenže když jsem viděla ty prázdné předlohy, neměla jsem nějak odvahu začít s vybarvováním. To je stejné, jako když mám před sebou čistý list papíru, vždycky trochu otálím s umístěním prvního slova. A tak jsem se, ještě předtím, než začnu vybarvovat, rozhodla, že se nechám poučit a zjistím, jak jsou na tom ti, kteří už s antistresovými omalovánkami pracují. 
 
Zašla jsem si na sociální síť a byla překvapená, kolik samostatných stránek je založených jen s touto tématikou. Do jedné skupiny jsem se přihlásila a nasávala tu atmosféru. Musím říct, že když jsem četla příspěvky a prohlížela nádherné obrázky mandal, zvířat a květin, byl to obrovský příval pozitivní energie. A potom mě napadlo oslovit tu skupinu a dát se s nimi do povídání. Zeptala jsem se jednoduše, co jim práce s těmito omalovánkami přináší. A dámy mě zahrnuly svými reakcemi. Některé byly až dojemné. To musíte vidět:
 

Jindra napsala: Neskutečný relax... dvě výstižná slova. 
Eliška: Taky u toho odpočívám... člověk přijde na jiné myšlenky.  
Pavla: Člověk myslí jen na jakou pastelku má sáhnout, aby to měl co nejhezčí, a na ostatní nemyslí.

Tak jsem se jim svěřila se svojí nejistotou, zda by nebylo hloupé, kdyby nebyly moje pražské omalovánky podle pravdy. 

 

A Jana napsala: A proč by to mělo být podle pravdy? Omalovánky jsou moje, je to moje fantazie, je to moje vyjádření nálady, tak to budu mít takové, jaké se mi to líbí, jak mi v té chvíli kreslení je, na jaké barvy mám náladu. O tom jsou omalovánky, o tom šáhnout po pastelce, na kterou ruku přivede vlastně vypnutý mozek. Líbí se mi tady obrázky, kdy je modrý strom, fialová liška, a tak podobně. Jen je třeba opravdu ale vypnout, mít to jako relax, protože i když si řeknu, že tuto trávu chci modrou, tak stejně sáhnu po zelený. Vždyť má vlastně pravdu. A to mě utvrdilo v tom, že po Praze se batohem a pastelkami chodit nebudu. Děvčata sypala svoje postřehy jeden za druhým a já je nemohla nesebrat. 
Silvie: Pro mě to není jen relax, osvobození se od každodenních starostí, ale také touha naučit se něco nového, dozvědět se něco o technikách, pastelkách, různém jiném malovacím náčiní.... a mám prostě neuvěřitelnou radost z toho, když mi pod rukama vzniká krásný obrázek, i když sama neumím příliš malovat. 
Monika: Kdysi jsem si ve stresu kupovala omalovánky s krtečkem, Křemílkem a Vochomůrkou, obrázky od Lady apod. Úžasně jsem si u toho odpočinula. Pak pracovní stres přešel a já jsem na omalovánky zapomněla. Za pár let vyšly české Antistresovky a bylo jasno. Místo nervů budu zase malovat a tentokrát něco složitějšího. A funguje to stejně výborně... Miluju to!  Nejlepší jsou pro mě přírodní "živé" obrázky. 
Gabriela: Jsem nemocná už skoro rok, omalovánky mi pomáhají nemyslet na bolest a myslet chvilku na něco jiného!
Denisa: Já jsem malovala tak nějak vždycky a stačil mi bílý papír a tužka. Pak přišla na řadu práce, dítě a na malování jsem zapomněla. Teď mám dítě ve věku, že chce občas malovat omalovánky ale ne samo. Já musím taky malovat. Po vymalování několika princezen z dětské omalovánky mi ježíšek přinesl dospěláckou omalovánku. A tak maluji svoji a dítě taky tu svou:-) Začínám si zpět osvojovat techniky a myslím, že se brzy navrátím k malování na čistý bílý papír. Ale omalovánky nezatratím, je to fajn relax na nic nemyslet a vybarvovat.
Jarmila: Odpočinu si od běžných starostí a při malování se mi dokonce i daří trochu zapomenout, kde, co a jak moc mě bolí...
Adéla: Pro mě relax, překonání (a kolikrát překvapení) sama sebe. A hlavně u toho úplně vypínám a nemyslím na nic jiného... Což se občas hodí.
Lucie: Relax  po celodenním maratonu s 9- měsíčním aktivním klučíkem se na večer těším. Uspím ho a zasednu k omalovánkám a když vidím, jak mě to baví a jde mi to, tak mi to zvedá sebevědomí a nemám pocit, že jsem na práci rukama levá.
Hana: Já díky omalovánkám poznávám sebe samu, zjišťuji, že ne všechny cesty vedou do Říma. Nutí mě to přemýšlet, proč právě tak a ne jinak. Relaxace je samozřejmostí. 
Renata: Já vždy i zapomenu na bolesti, takže pro mě jsou i analgetika, mozek se zaobírá malováním a přestane řešit bolesti, což bylo pro mě nejúžasnějším objevem. Mě asi ten 3/4 rok s pastelkami zachránil před zešílením od bolesti. Jsem už 1,5 roku o berlích, takže za mě velký dík za tento objev....a další plus: neumím malovat a vybarvováním mám možnost vytvořit barevnou krásu.
Kačaba: Relax a jak už tu někdo psal, neumím vůbec kreslit. Omalovánky mi umožňují vzít do ruky pastelky a bez mindráků malovat, vytvořit něco hezkého, mít pocit, že umím něco udělat rukama a je to pěkné.
Anita: Relax... útek z každodennej reality...... a vraciam sa spomienkami do detstva keď ešte pastelky vedeli potešit. Ten isty pocit som mala keď som pred par dňami vyberala moje nove ceruzky.

Romana: Báječně si u malování odpočinu a vymyslím milion různých věcí! I když jsou i chvíle, že ani omalovánky nepomáhají, bohužel. A co se týče Prahy, byla jsem na ně natěšená (Prahu jako město miluju), ale trošičku mně zklamaly, ale musím říct, že jsem začátečník, takže asi nedokážu docenit tolik detailů co v nich je!  
Lenka: Je to pro mě možnost vytvořit něco, co se mi bude líbit, výtvarnou technikou. Vzhledem k tomu, jaký jsem antitalent, je to pro mě strašně uspokojující. Navíc mozek pracuje při omalování jiným způsobem, je to osvěžující.
Danka: Ja som zo začiatku omaľovávala podľa reality, logicky, ako to má byť napr.tráva zelená, kmeň stromu hnedý... ale ak som popustila uzdu fantázie odrazu sa mi otvoril svet v úplne iných farbách a teraz si to užívam,je to moja fantázia,môj svet a o to je to zábavnejšie a oslobodzujúce... už chápem umelcov.

 

Praha 1
A všude hromada smajlíků a srdíček. Ti lidé jsou opravdu v pohodě. Radí si, které pastelky použít, které jsou nejlepší a kde se dají koupit, jaké techniky používají a hodnotí svoje výtvory navzájem. Zkrátka barevný svět. Proto si myslím, že je na čase to vyzkoušet. Tyhle – pražské omalovánky – opatřil ilustracemi Jan Turek a jsou opravdu precizní, s nejmenšími detaily. Přidám se tedy ke skupině vybarvujících dospělých, udělám si Prahu barevnou a veselou a budu prostě taky v pohodě.
 
Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail
Aktuality
Recenze Maskované město - Genevieve Cogman (Kristýna Bednářová)
Recenze Maskované město - Genevieve Cogman (Kristýna Bednářová)
14. 12. 2017
Série Neviditelná knihovna se rozšiřuje o další fantasy příběh, který tentokrát otevře brány do luxusních neuvěřitelných světů, vystavěných na základě tužeb a myšlenek svých jednotlivých vládců.
Recenze Jak se točí Cizinka - Tara Bennet (Sabina Novotná)
Recenze Jak se točí Cizinka - Tara Bennet (Sabina Novotná)
14. 12. 2017
Dnes mám pro vás jednu speciální recenzi - nejedná se o klasickou beletrii, ale o knihu, která je proměně knihy v seriál. Jak už asi všichni víte, miluji sérii Cizinka - nejen seriál ale hlavně její knižní předlohu.
Recenze Blízko obzoru - Jessica Koch (Ivona Šabíková - Chensie)
Recenze Blízko obzoru - Jessica Koch (Ivona Šabíková - Chensie)
13. 12. 2017
Ať už čekáte cokoliv, tak určitě ne natolik výrazné dílo podle skutečnosti, které vás osloví a změní vám život nebo alespoň pohled na něj. Zamilujete se, budete brečet a smát se.
Recenze Zimní lidé - Jennifer McMahon (Jana Čaňková)
Recenze Zimní lidé - Jennifer McMahon (Jana Čaňková)
13. 12. 2017
Když přišla Sára Harrissonová Sheaová jednoho lednového dne roku 1908 o dcerku Gertie, všichni si mysleli, že se zbláznila, když začala tvrdit manželovi, že se Gertie vrátila…
Recenze Blízko obzoru - Jessica Koch (Jana Parýzková)
Recenze Blízko obzoru - Jessica Koch (Jana Parýzková)
12. 12. 2017
Nebudu vypisovat komu bych knihu doporučila, protože mám v plánu ji doporučovat na každém kroku, tento příběh nenechá nikoho chladným. Život opravdu není spravedlivý a já jsem ráda, že jsem dostala možnost si toto dílo přečíst. Myslím, že tento příběh v sobě budu mít opravdu dlouho.
Recenze Nežádejte o milost - Martin Österdahl (Ivana Vostřelová (Nedošínská)
Recenze Nežádejte o milost - Martin Österdahl (Ivana Vostřelová (Nedošínská)
12. 12. 2017
Hlavním hrdinou je Max Anger. Jde o člověka, který prošel tvrdým vojenským výcvikem, má železnou vůli a rozhodně se jen tak něčeho nelekne a nikdy se nevzdává bez boje.
Recenze Mořeplavec - Diana Gabaldon (Kateřina Miklíková)
Recenze Mořeplavec - Diana Gabaldon (Kateřina Miklíková)
11. 12. 2017
Od chvíle, kdy se na kopci Craigh na Dun Jamie a Claire museli rozloučit před blížící se bitvou u Cullodenu, uplynulo již dvacet let. Claire prošla kameny zpět do své doby, kde vychovává Jamieho dceru Brianu a Jamie odešel zemřít do bitvy, o které věděl, že je předem prohraná…
highslide