Logo

Recenze První život - Gena Showalter (Kateřina Miklíková)

15. 4. 2018
Prvni_zivot_3D
První život není důležitý!
To až ten druhý, ten, co bude, až zemřete. 
Až vaše duše opustí tělo na zemi a vy přijdete do života po životě. 
 
A dokonce si můžete vybrat, kam to bude. 
Chcete svůj druhý život zasvětit Troice nebo Myriadu? Zdánlivě je to jednoduché. Můžete zvolit světlo, řád, pravdu a odpuštění – a upsat svoji duši Troice. Nebo tmu, osobní prospěch a celou řadu výhod, které nabízí Myriad. 
Volba je na vás a nejde vzít zpět…
 
Většina lidí si je už od malička jistá tím, do které z říší po smrti zamíří. Ne tak Tenley „Desítka“ Lockwoodová, hlavní hrdinka knihy. Ta patří k nezapsaným, těm, kteří se ještě nerozhodli. Její rodina ale trvá na tom, že se musí zapsat k Myriadu. Koneckonců jejich posmrtné postavení a jistota jejich vlastní smlouvy s Myriadem spočívá právě v tom, že se Desítka zapíše také. Jenže ona nechce udělat špatné rozhodnutí a tak otec sáhne k donucovacím prostředkům. 
Tenley je zavřená v ústavu Prynne kde mají prakticky volnou ruku s tím, jak ji budou „přesvědčovat“. Hlavně když se zapíše. Zdá se, že její duše je pro Myriad velmi důležitá. Jenže to i pro Troiku. Obě říše proto vyšlou do Prynne svoje zástupce, aby Tenley přetáhli na tu správnou stranu…
 
Hned od začátku mě kniha a dokonce i hlavní hrdinka překvapila svojí syrovostí a hrubým násilím. Události v Prynnu byly opravdu děsivé a chvíle, co tam Desítka zažila, byly velice kruté. Jak se ale v knize píše, jen pod tlakem vznikne diamant a tak na Desítku tlačili. Žádné mučení, ponižování a týrání nebylo v tom ústavu zakázané a hlídači snad neměli svědomí. Desítka ale paličatě trvala na tom, že zůstane nezapsaná, dokud se nerozhodne pro lepší volbu. 
V ústavu ji naučili nebýt hodnou a poslušnou holčičkou. Naučili ji vzdorovat, vytrvat, snášet bolest, nenávidět a bránit se. Díky tomu, že tam byla, poznala i sílu přátelství, odpuštění, získala schopnost poznat, na čem záleží nebo na kom. Našla tam ale i zradu, prospěchářství a zjištění, že to, co pro ni má největší hodnotu, nemusí mít pro kohokoliv dalšího vůbec žádnou.
 
Když se v Prynne objevili ti dva úžasní krasavci – zástupci obou říší - a když jsem zjistila, že budou mít za úkol Desítku přesvědčit, aby podepsala smlouvu právě s říší, kterou zastupují, měla jsem obavy z nejhoršího. Nakonec mi ale svým způsobem spadl kámen za srdce. Ačkoliv se nabízel přímo ukázkový milostný trojúhelník, paní autorka hozenou rukavici klišé nezvedla, a udržela vztahy v knize na trochu jiné vlně. A dobře udělala, tenhle příběh by podobná zápletka jen shodila. 
Desítka nepotřebovala váhání mezi dvěma muži. Už tak měla dost starostí. Takže zatímco jednoho z krasavců Tenley milovala, toho druhého měla jen za kamaráda a když jí teklo do bot, byl tu pro ni. Vlastně tu pro ni byli oba. Jeden ukázkový klaďas a jeden drsoň a machýrek. 
A tihle dva se pochopitelně vůbec neměli rádi. Jejich říše byly koneckonců odvěcí rivalové a soupeřili o každou duši. Moc se mi líbilo, že i díky nim bylo v knize obojí, láska i přátelství. Romantická zápletka je navíc i přiměřeně zpracovaná a bude lehce stravitelná i pro ty, kdo si na výlevy citů moc nepotrpí.
 
1920x1080px_slide_kino_prvni_zivot
Na YA byla kniha hodně velkým překvapením a to v mnoha ohledech. V této literatuře nebývá zvykem narážet na tak důležitá témata a inspiraci náboženstvím a Svatým písmem - no to jsem viděla opravdu poprvé. Dokonce jsem myslela, že se mi to jen zdá, že to je jen můj dojem, ale v doslovu mi to sama paní autorka potvrdila. 
V Desítčině dilematu bylo tento podtext krásně vidět – souboj mezi dobrem a zlem, světlem a temnotou, tím, co je správné a co není. Důležitost správného rozhodnutí s ohledem na ostatní i na sebe byla základním kamenem příběhu. Chápala jsem, proč Desítka tak váhá, proč probírá do nekonečna pro a proti svého rozhodnutí. Protože na její konečné volbě záleželo mnohé. Celé to ale bylo napsáno tak, že jsem neměla pocit nějakého moralizování nebo výchovných řečí.
 
Líbilo se mi i propojení říší, z nichž jedna lehce připomínala nebe a jedna tak trochu smrděla sírou. Paní autorka navíc obě vytvořila tak, že na nich bylo cosi lákavého a rozhodnutí nebylo snadné. Navíc docela spěchalo. Pokud by totiž Tenley umřela (a příležitostí k tomu bylo víc než dost) a nebyla zapsaná, ocitla by se v Říši mnoha konců a to nebylo nijak přívětivé místo. Byl to vlastně jakýsi očistec, ze kterého mohly duše po značném utrpení přejít do druhého života. 
Paní autorka měla také dobře vyřešeno to, jak to přijde, že se duše obou kluků můžou pohybovat ve světě živých. A kapitoly, které byly vlastně mailovou korespondencí mezi oběma kluky a jejich nadřízeným, byly vtipným zpestřením. Nebylo jich moc, do děje vlastně vstoupily jen několikrát, ale díky nim jsem se dozvěděla pár důležitých věcí.
 
Celkově si u mě kniha nasbírala dost vysoký počet bodů. Téma se mi zdálo být velmi originální a zpracování mi skvěle sedlo. O čtivosti knihy nelze pochybovat, o tom, že dokáže zaujmout a má čím také ne. Těším se na další díly, protože situace tak, jak si ji paní autorka v závěru nastavila, je více než lákavá. Říkám si ale, jestli knihu dokážou ocenit ti, kteří nechtějí moc hledat mezi řádky. I když myslím, že ano, protože příběh je líbivý i v případě, že nad ním nijak moc dumat nechcete.
 
 
Knihu určitě doporučuji k přečtení všem milovníkům fantasy pro mládež a myslím, že se neztratí ani v knihovně starších čtenářů. Najdete v ní zajímavý svět, sympatické postavy, trochu romantiky i hodně akce, útěků, bojů o přežití… Nechybí ani humor, takže jistě uznáte, že vlastně nechybí nic :)
 
Autorka recenze: Kateřina Miklíková
Hodnocení: 100%
Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail
highslide