Logo

Recenze Shannarův meč - Terry Brooks (Jan Hader)

7. 11. 2016
shannara obálka
Náš svět, ten, který známe a jemuž vládne věda a technika, je už nenávratně fuč. Vynálezy, které měly naši společnost posunout vpřed a ulehčit nám život, nakonec posloužily úplně opačným způsobem. Lidstvo téměř vyhynulo a během té doby plné temna, kdy se snažilo znovu regenerovat a povstat z popela, se na Zemi vyvinuli nové, naprosto neznámé druhy. Najednou se po světě začali prohánět elfové, trollové či trpaslíci. Rázem bylo vše zahaleno magií a bylo jen otázkou času, kdy se jednotlivé skupiny obyvatel započnou dohadovat o své nadřazenosti a svými boji způsobí to nejhorší. Historie se kvůli nim již dvakrát opakovala. A v dohlednu je bitva, jež by mohla zahubit vše, a to už definitivně.
 
Na své cestě domů ze svých pochůzek potká mladý Flick Ohmsford, syn hostinského z nedaleké lidské vesnice, tajemného obrovského muže, který se sotva představí, ale nějak příliš podezřele se zajímá o jeho nevlastního bratra Sheae, jenž je napůl člověk, napůl elf. Flick dovede tohoto obra do svého domova a tam Flickovi a hlavně jeho bratrovi poví, že Shea je posledním dědicem z rodu Jerla Shannary, elfího krále z pradávných dob, a že jenom on dokáže pomocí legendárního Shannarova meče zachránit všechny čtyři země a porazit  zlého druida se jménem Pán černokněžníků, který se už před pěti sty lety chystal vyhladit úplně celé lidstvo a porazit smrt, tehdy se mu to naštěstí nepodařilo, v tuto dobu však velmi nabývá na síle a zbrojí se svými trolly a gnómy proti lidem, trpaslíkům a elfům.
 
Shea se proto musí vydat s tímto záhadným mystikem, jehož jméno zná každý v dalekém okolí, je to Allanon, starý moudrý cestovatel zahalený záhadami, na dalekou pouť do Paranoru pro Shannarův meč ze své domoviny jižní země, jež náleží lidem, až do té severní, ve které přebývají jak zlé síly Pána černokněžníků, tak i jeho smrtelní služebníci.
 
Na cestě se k nim přidají Sheaův bratr Flicki jeho starý přítel, princ z malého kralovstvíčka Leah Menion, dále korunní princ pohraničního království lidské říše Balinor, spolu s nimi trpaslík Hendel z východní země i bratranci krále elfího kraje Eventina, který leží na západě. Na tomto putování není o různé nástrahy a léčky nouze, ale vpřed vede skupinu touha zachránit vše, co mají na svých zemích tak rádi, a zmocnit se artefaktu důležitého k přežití veškerého lidstva, Shannarova meče. Každý z nich tuší, že budou muset za své sny bojovat a leccos také obětovat.
 
Kniha Shannarův meč od amerického spisovatele Terryho Brookse je klasickou epickou fantasy a zároveň první dílem známé a oblíbené trilogie, na kterou poté ještě navazuje několik spin-off sérií. 
 
Dokonce byl nově podle ní, konkrétně podle jejího druhého dílu, natočen osmidílný seriál The Shannara Chronicles. Při jejím čtení je velmi patrná autorova inspirace od věhlasného otce fantasy J. R. R. Tolkiena a právě tato ne příliš veliká originalita způsobila u mnoha čtenářů rozporuplné pocity. Někomu už Shannarův meč přišel až nadmíru četná vykrádačka, jiným tento fantastický příběh i svět uhranul. Mezi ně se teď řadím i já, možná proto, že s taji Pána prstenů nejsem zas tolik obeznámený. Upřímně řečeno, nepřečetl jsem z toho velkého počtu jedinou knihu a film jsem neviděl téměř žádný.
 
shannara
Jelikož se jedná o epickou fantasy, je styl psaní Terryho Brookse více popisný a rozvláčný. V první polovině Shannarova meče nás autor seznamuje s jeho světem. Ten vlastně není docela vymyšlený, kniha se odehrává v hodně daleké budoucnosti Země. 
 
Vychází z toho, že naše vynálezy zničily zemský povrch i nás samotné, a po velmi dlouhé době, pří níž jsem se snažili obnovit naši sílu, světu vládla kouzla a čáry a existovala taková stvoření, jako trpaslíci či trollové. Tento nápad mi přišel jednoduše znamenitý, Brooks využil téma fantasy a prostředí naší minulosti, kdy se nejčastěji odehrávají, přesunul naopak do budoucnosti. Kvůli tomu se mi prvních bezmála tři sta stánek nečetlo úplně nejlépe. Navíc byla první polovina tak trochu to samé dokola, jenom cestování z bodu A do bodu B.
 
Potom se to ovšem značně vylepšilo. Příběh mě bez jakéhokoli problému najednou tak vtáhl, že jsem skoro ani nestačil obracet stránky. Ne že by to předtím bylo nějak extrémně vyčerpávající a nudné, ale od té chvíle jsem knížku skoro nemohl pustit z ruky. 
 
Bavilo mě to o dost víc než dříve, akce a zajímavých událostí se náhle objevila notná spousta. I postavy byly nejdříve hrozně o ničem a plastické, avšak v tom stejném momentě se povahy všech hrdinů jakoby obrátily vzhůru nohama a každého z nich jsem si velice oblíbil, každý mi pak přirostl k srdci.
 
Shannarův meč od Terryho Brookse je podle mě velmi zdařilou klasickou fantasy a moc pěkným příběhem o síle skutečného přátelství. Sice nevím, jestli je pro její menší originalitu přímo napsaná pro ty, kteří znají příběh J. R. R. Tolkiena i pozpátku a jsou jeho zarytými fanoušky, ale například ji doporučuji těm, již nemají klasickou fantasy literaturu příliš nastudovanou a chtějí s jejím čtením konečně začít.
 
A jestli vás první polovina knížky zas tolik nechytne, zkuste si nějakou tu chvíli ještě počkat a možná vás děj alespoň později zaujme více. S postavami to zpočátku taky není tolik valné, ale dříve či později jim určitě začnete fandit. Už se moc těším, až u nakladatelství Omega vyjde pokračovaní s názvem Shannarovy magické elfeíny s novou krásnou obálku jakou má třeba i tento úvodní díl, a jsem opravdu zvědavý, jak bude příběh obyvatel světa Shannarova meče pokračovat dále.
 
Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail
highslide