Logo

Recenze Strom lží - Frances Hardinge ( Denisa Mišinová)

10. 11. 2017
Strom_lzi_3D 1
Páni... tohle je knížka, která je opravdu zvláštní, jiná a svá. Těsně po dočtení mi jaksi chyběla slova, kterými bych ji popsala a zhodnotila, protože je odlišná od všeho, co jsem tento rok četla, a to nejen stylem psaní, ale i hlavní myšlenkou. Původně jsem po ní sáhla kvůli třem věcem: na první pohled mě zaujala obálka, anotace zněla velmi lákavě a navíc jsem si mohla odškrtnout další bod výzvy na Databázi knih (9.kniha odehrávající se na ostrově). Když jsem však teď knížku vrátila do knihovničky mezi přečtené, dostavil se ten knihomolům známý pocit - bylo mi až líto, že jsem knížku dočetla. Svět hlavní hrdinky mě vtáhnul mnohem víc, než jsem si původně představovala...
 
  • Ocenění: Kniha roku (Costa Book Awards 2015)
  • Costa Book Award, kategorie dětské knihy (2015)
  • Los Angeles Times Book Prize, kategorie YA (2016)
  • Boston Globe-Horn Book Award, kategorie Fikce (2016)
  • nominace: Andre Norton Award, kat. YA Sci-Fi a Fantasy (2016)
  • nominace: Carnegie Medal (2016)
  • nominace: YA Book Prize (2016)
  • nominace: The Magnolia Award, kategorie 9-12 let (2018)
     
ANOTACE: Faith vždy obdivovala a zbožňovala svého otce - reverenda Sunderlyho, jednoho z nejslavnějších přírodovědců své doby. A stejně jako otec vždy milovala vědu, i když jako dívka se mohla jenom dívat a nedávat najevo svou chytrost. Navzdory si však nestěžovala. Dokud hrozící skandál nepřinutí její rodinu opustit rodný Kent a uchýlit se na maličký ostrůvek Vane. Faith se ocitá ve zcela cizím prostředí s novými, neznámými lidmi, kteří navíc nejsou ani jí, ani její rodině vůbec nakloněni. Ale to není to nejhorší…
Když reverend Sunderly za záhadných okolností zahyne, Faith zjišťuje, že nikdo nemá v úmyslu vyšetřit, co se doopravdy stalo - každý se chce jen utvrdit v názoru, jenž si už udělal. V otcových dokumentech je však stopa: zmínka o tajemné rostlině, která má moc odměňovat lež pravdou. Faith je sama, nemá žádné spojence a nikdo ji nebere vážně. Musí tedy využít jedinou možnost, kterou má - Strom lží. Musí lhát, aby odhalila pravdu. Jenže netuší, že než konečně dospěje k pravdě, po které touží, dozví se spoustu věcí, které by bylo lepší nevědět.
 
Faith Sunderlyová dělá čest svému jménu, které můžeme z angličtiny přeložit jako "víra". Její otec Erasmus Sunderly je farář a uznávaný přírodovědec, zatímco ona je jeho tichá, milá, poslušná holčička. Když byla mladší, otec jí dovolil studovat z jeho odborných knih a učit se umění rozpoznávání zkamenělin. Pak však začala dospívat a musela se podřídit společenským zvyklostem, které neuznávají inteligentní dívky. Ženy mají být krásné, umět vést domácnost a starat se o svého muže. Nic víc.
 
obálky
"Stačí se jen podívat na rozdíl ve velikosti mužské a ženské lebky. Mužská lebka je větší, což ukazuje, že je trůnem intelektu." Pak si zřejmě uvědomil, že se dopustil netaktnosti.
"Ženská mysl je něco úplně jiného," dodal rychle, "a svým vlastním způsobem je velmi rozkošná! Ale příliš mnoho intelektu by ji zkazilo a zdeformovalo, jako když se do suflé hodí kámen." (s.56)
 
Jenže Faith je jiná. Chce být chválena za svoje znalosti a touží po uznání od svého otce i všech ostatních vědců. Toho se jí však nedostává, právě naopak. Je nucena se podřizovat mužům kolem sebe, dokonce musí mnohokrát předstírat, že je hloupá, protože by chytrá holka mohla muže vyděsit. Jak dlouho bude v sobě dusit svoji pravou osobnost?
 
Dámy byly půvabnou společností, ale pánové teď chtěli, aby odešly a užily si svůj odpolední čaj, aby muži mohli mít své vědecké shromáždění a svobodně mluvit.
Faith zamrazilo, když si uvědomila, že se táhne za ostatními dámami. Tohle je tvoje budoucnost, řekl krutý hlas v její hlavě. Odcházet z vědeckých shromáždění, kterých se nebudeš smět účastnit... (s.60)
 
 
Celý příběh začíná na lodi, která míří na malý ostrůvek Vane. Faithina rodina (vždy zamračený Erasmus, koketující matka Myrtle, obtloustlý strejda Miles a rozmazlený malý bratříček Howard) utíkají před pomluvami, jenž se šíří o otcově vědeckém bádání. Lidé říkají, že je podvodník a falšuje zkameněliny, ale Faith tomu nevěří, protože ví, jak si její taťka vždy cenil pravdy. Jenže ani tak velká změna, jakou je stěhování na nové místo, jim nepomůže utéct před zlem. Faithin otec se chová čím dál podivněji - zavírá se ve své pracovně, je paranoidní, užívá podezřelé opiáty, žloutnou mu oči a pěstuje tajemnou rostlinku ve staré vlhké věži. A pak je najednou mrtvý! A Faith je jediná, která ví, že jeho smrt nebyla nehoda. A jejím jediným přítelem se stane ona podivná rostlinka - strom, který nesnáší slunce, voní po limetkách, živí se lidskou lží a plodí ovoce, které ukazuje pravdu. Může díky němu Faith zjistit, kdo stojí za otcovou smrtí? Je tu ale hromada možných podezřelých a naše hlavní hrdinka zjišťuje, kolik falše se skrývá za maskami jejich nejbližších...
 
strom lží1
Musíš být nemilosrdná, řekl hlas v její hlavě. Už jsi zašla moc daleko na to, aby ses vrátila. (s.)
 
 
Po stránce grafiky česká verze obstála na výbornou. Obálku máme shodnou s tou originální. Aktuálně vydávají "Strom klamstiev" i naši slovenští bratři, ale jejich obálka se mi tolik nelíbí. Nápad dobrý, i ty šaty vypadají vcelku fajn, problémem je to jablko. To je výsledkem, když obálku dělá někdo, kdo knihu nečetl. Jinak by grafik dozajista věděl, že "Strom lží" plodí ovoce podobné limetkám... Takové nepřesnosti já na obálkách (či v ilustracích) velmi zle snáším. Slovenskou verzi jsem v ruce neměla, tak nemůžu hodnotit stylizaci, ale Omega si poradila s obsahem knížky stejně dobře jako s vnějškem. A korektura je také na jedničku.
 
Co se mi líbilo: Kterým pozitivem začít? Kromě čtivosti a zajímavého tématu musím hodně pochválit práci s dobovými detaily. Udivilo mě, kolik zajímavostí se dalo narvat do pochmurného psychologického thrilleru, aby se jeho žánr nezměnil v historické drama. Ve výsledku se dozvíme opravdu hodně informací z pozdně viktoriánského období (typuju podle typu šatů, které nosila Myrtle), přitom však příběh neztrácí ani kapku své ponurosti a tajemnosti. Naopak ho to dokonale dokresluje, aby vyzníval ještě skutečněji. Co mě tedy zaujalo?
 
Tady byla ta mytická bestie, o které všichni říkali, že nemůže existovat: žena-přírodovědec. (s.317)
 
Kromě výše zmíněného pohledu na inteligentní ženy se dočteme i o tehdejším trendu "posmrtných fotografií", kdy se zesnulý naaranžuje tak, aby vypadal na fotce jako živý, fotograf mu dokreslí oči a obrázek se pak posílá rodinným příbuzným na památku. Autorka nám osvětlí také společenské postavení vdov či šikanování leváků (malého Howarda nutí nosit kabátek s přišitým rukávem, aby ho donutili psát pravou rukou)... Už jen kvůli tomu si musíte knížku přečíst.
 
Byly na ní dvě fotografie, na obou byla stejná holčička s pečlivě učesanými vlasy. Na jedné fotografii měla zavřené oči. Snímek nesl označení "Spánek". Ten druhý byl označený "Bdění" a holčička se na něm dívala ven z fotografie.
"Oči maluje otec," řekl Paul, "když si rodina přeje, aby vypadaly přirozeně." Faith trvalo vteřinu nebo dvě, než jeho slova zpracovala a uvědomila si, na co se to dívá... (s.82)
 
Co se mi nelíbilo: Trošku mi vadilo, že anotace prozrazuje až příliš mnoho. Totiž... ke smrti Faithina otce dojde až zhruba ve třetině knížky, do té doby se reverend jenom chová paranoidně, stresuje a nosí se sebou všude zbraň. Někteří čtenáři tenhle typ spoilerů nemají rádi a já se jim momentálně moc nedivím - je pravda, že kdyby onen detail v anotaci vynechali, Erasmova smrt by nás zasáhla mnohem více. Takto jsem objevení mrtvého těla čekala a zkazilo mi to překvapení. Na druhou stranu se od toho okamžiku odvíjí mnoho jiných linek a v nich čeká čtenáře mnoho dalších tajemství a překvápek, takže vlastně nešlo až o takový prohřešek. Zbytek knížky vám to vynahradí. 
 
Nedivím se, že "Strom lží" dostal tolik ocenění. Autorka má zvláštní styl psaní, používá hodně popisů, které vhodně doplňují příběh (nejsou pouze nudnou vycpávkou) a přirovnání, které před vašima očima mění atmosféru příběhu. Mě například uvízla v hlavě věta: "Pospával bezstarostně jako štěňátko na koberci." Byla použita v situaci, kde popisovala tlustého strýčka a pomohla vám si ho představit jako roztomilého nemotoru, jak pak příběh dál plyne, osobnost strýčka Milese se mění a vy se divíte s hlavní hrdinkou - díváte se na svět Faithinýma očima a dokonale jí rozumíte. To je velké plus každé dobré knížky. Faith jsem si oblíbila hned kvůli několika vlastnostem - je chytrá, odvážná, zvědavá, tvrdohlavá (důležitá vlastnost, pro rychlé plynutí děje) a hlavně má ráda zvířátka stejně jako já. Kapitoly s taťkovou užovkou jsem s chutí zhltla. :)
 
Krom toho se mi líbilo využití zajímavostí o tehdejší době, stylu života a pohledu na svět. Dodalo to výslednému dílku to "něco navíc", které jiné knížky mnohdy postrádají. Závěr mě překvapil, hlavní záporáky jsem neuhodla, takže další plus. Celé dílko ze sebe vyzařuje jakési ponuře tajemné kouzlo, přestože Faith při každou záhadu vědecky zkoumá a odborně vysvětluje. Při čtení jsem měla podobné pocity jako při sledování hororu "Žena v černém". Nevím proč... možná tím prostředím... Každopádně se mi "Strom lží" zapletl hluboko do mysli a knížku řadím mezi jednu z těch, na které v knihovničce nesedne prach. Přestože je označena za Young Adult literaturu, doporučila bych ji i dospělým, protože ti si spíš užijí skrytou filozofii. Určitě ji vnutím mamce na přečtení a i já sama si ji znovu někdy vytáhnu... 
 
Autorka recenze: Denisa Mišinová, DiS. (Knižní Mixér)
Hodnocení: 93%
Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail
Aktuality
Recenze Zimní lidé - Jennifer McMahon (Karin Novotná)
Recenze Zimní lidé - Jennifer McMahon (Karin Novotná)
21. 11. 2017
Tajemný dům v malém městečku opředený hrůznou pověstí, obklopený neúrodnou půdou a lesem, ve kterém číhá nebezpečí.
Recenze Zimní lidé - Jennifer McMahon (Andrea Bátovská)
Recenze Zimní lidé - Jennifer McMahon (Andrea Bátovská)
19. 11. 2017
V knize „Zimní lidé“ se prolínají osudy hrdinů z roku 1908 s osudy hrdinů ze současnosti. A i když se zdá, že všichni zúčastnění nemají spolu pranic společného, spojuje je jedno velké tajemství, které lze jen těžko pohřbít…
Rozhovor - Maja Lunde
Rozhovor - Maja Lunde
17. 11. 2017
Rozhovor s autorkou románu o vyhynutí včel Historie včel.
Recenze Strom lží - Frances Hardinge ( Ivana Nedošínská )
Recenze Strom lží - Frances Hardinge ( Ivana Nedošínská )
17. 11. 2017
Frances Hardinge dává svým dílem s názvem Strom lží tomuto heslu zcela nový rozměr. Není příliš časté, že bych souhlasila s tím, co je na obálce knih napsáno
Recenze Zimní lidé - Jennifer McMahon (Anita Gingerová)
Recenze Zimní lidé - Jennifer McMahon (Anita Gingerová)
16. 11. 2017
V roce 1908 čtenář prožívá příběh rodiny Sáry Harrisonové. Chudé rodiny, která doslova přežívá na odlehlé malé farmě blízko tajemného lesa, který skrývá obrovský skalní úkaz známý jako Ďáblův pařát.
Recenze Mléko a med - Rupi Kaur (Ivana Nedošínská )
Recenze Mléko a med - Rupi Kaur (Ivana Nedošínská )
16. 11. 2017
Mléko a med představuje soubor básní a takové kratičké prózy, ve které se zrcadlí život samotné autorky Rupi Kaur.
Recenzní konkurz  na novinku Blízko obzoru
Recenzní konkurz na novinku Blízko obzoru
16. 11. 2017
PRAVDIVÝ PŘÍBĚH O LÁSCE, ODVAZE, DŮVĚŘE, BOLESTI, SEBEVĚDOMÍ, ODHODLÁNÍ A MOCI ODPUŠTĚNÍ
highslide