Logo

Rozhovor Val Emmich

24. 4. 2018
1920x1080px_slide_kino_Rozhovor_Nezapomen

Vaše kniha – Nezapomeň – má velmi originální příběh. Pro ty, kdo ji neznají, dala by se přirovnat k nějaké jiné knize? (Nebo možná filmu?) 

Myslím si, že jde o mix mezi novelou Jak na věc od Nicka Hornbyho a filmem Malá Miss Sunshine.
 

Jak jste přišel na tak neobvyklý příběh? Co Vás inspirovalo k napsání tak výjimečných postav? 

Když byla má první dcerka ještě malá, vzal jsem ji do obchodu pro kutily. Zapomněl jsem ji ve vozíku připásat a ona z něj vyklouzla a spadla na hlavičku. Tato děsivá příhoda stále u zrodu nápadu na krátký příběh o malé dívce s mimořádnou pamětí, který nakonec vyústil v román. Když jsem jej začal psát, nebyl jsem na tom zrovna emocionálně dobře, podobně jako postava Gavina v knize, a uvažování z pohledu optimistické a odhodlané dívky (zastupující mou dceru) mi opravdu pomohlo vymanit se z mého stavu (a také mi to pomohlo stát se lepším otcem).

 

Přestože jde o fikci, všechno se zdá být velmi autentické. Jak jste toho dosáhl? 

Spousta věcí je založena na mém vlastním životě. Většina vyprávění se například odehrává v Jersey City, kde žiji. Jedna z postav je muzikant snící o tom, že se stane umělcem. Další je neúspěšný herec. A naše hrdinka sní o tom, že si jí lidé všimnou a zapamatují si ji. To všechno zrcadlí mé vlastní zkušenosti.     

 

V knize se objevuje spousta vzpomínek. Muselo to být obtížné na přípravu. Přemýšlel jste o tom předem, nebo se většina z toho zrodila až během psaní? 

Skutečnost je taková, že si obtížně vybavuji osobní vzpomínky. Takže psaní poloviny románu z pohledu člověka, který si dokáže do nejmenšího detailu vybavit skoro každý den svého života, bylo opravdovou výzvou. Vytvořil jsem si podrobný kalendář každého dne Joanina života, abych mohl zůstat nad věcí. A pokaždé, když se koncept změnil, jsem se musel vrátit a zanést změnu také do kalendáře. To mě dohánělo k šílenství!

 
1230x400px_slide_web_nezapomen

Komu si myslíte, že je kniha určena? Jací jsou její fanoušci?

 

Je pro čtenáře, kteří mají rádi příběhy jdoucí s dobou, jež udržují zdravou rovnováhu mezi humorem a emocemi. Mohla by se zamlouvat fanouškům Fredrika Backmana, Nicka Hornbyho, Carol Rifka Bruntové, Graemea Simsiona a Rachel Joyceové.

 

Jste známý také jako herec, textař a muzikant. Co Vaši fanoušci říkají na knihu? Vidíte souvislost mezi prací na muzikálu a na knize? 

Lidé, kteří už byli fanoušky mé hudby a hraní, s románem opravdu souzní. Když vezmeme v úvahu, že hudba a psaní písní představuje velkou část knihy, myslím, že tato skutečnost představuje snadný přechod od mé dřívější práce k této.

Rozhodně jste velmi kreativní člověk. Odkud obvykle berete inspiraci (i pokud jde o hudbu, motivy atd.)? 

Ze života. Jsem velmi vnímavý a vstřebávám život niterně. On si později ze mě najde cestu ven, v té či oné podobě. Ta závisí na mé náladě nebo na projektu, na němž zrovna pracuji. Když přede mnou leží hudební nástroj, možná z toho vzejde nová píseň. Pokud zrovna pracuji na knize, pak si to najde cestu na stránky. Jsem šťastný, že mi umění slouží jako prostředek k vyjádření a zkoumání emocí, kterých si ani nemusím být vědom, že je nosím hluboko uvnitř. 

Zdá se, že John Lennon je Váš hudební vzor. Jak Vás ovlivnil? Máte nějaké další idoly, v hudbě i psaní?

Beatles jsou moji oblíbenci, a přestože je John Lennon můj nejoblíbenější člen kapely, jsem taky pěkně posedlý Paulem McCartneym. Myslím, že ti dva – Lennon a McCartney – byli silnější spolu než zvlášť, a to je vlastně jedním z témat knihy. Beatles mě inspirovali k tvorbě umění, které je hluboké a odvážné, ale také srozumitelné. Dave Eggers je pravděpodobně mým nejoblíbenějším spisovatelem. A filmaři Paul Thomas Anderson, Wes Anderson a Charlie Kaufman mě také inspirují, když se pokouším o umění. 

Protože jde o Vaši první knihu, podělíte se o zkušenosti s psaním? Co bylo nejnáročnější? A co pro Vás psaní znamená? 

Už předtím jsem napsal dva opravdu mizerné romány, které nakonec byly dobrým cvičením a pomohly mi stát se lepším spisovatelem. Po většinu času, co jsem psal tuto knihu, jsem byl otcem v domácnosti, takže najít si volný čas představovalo značnou výzvu. Ale nejtěžší bylo prostě věřit, že mám nějaké právo zkusit napsat román. Psaní je těžké a samotářské zaměstnání. Mnohokrát jsem chtěl skončit. Jsem tak šťastný, že jsem byl dost šílený na to, abych vytrval.

 

Plánujete pokračovat v psaní knih, nebo šlo o takový „zlom“ ve Vaší časově náročné hudební a herecké kariéře? Přemýšlíte, že napíšete nový román?

 

Právě nový román dokončuji. Vychází z broadwayského muzikálu „Dear Evan Hansen“, který se stal zde ve Státech velkolepou show. „Dear Evan Hansen: Román“ vyjde v USA v říjnu a poté bude k dostání i v jiných zemích.

 
Děkujeme za rozhovor

Nezapomeň

 
nezapomen_3D
Vtipný a dojemný příběh ztráty, vzpomínek a přátelství.
 
Gavin, truchlící nad smrtí svého přítele, v žalu spálí každou fyzickou upomínku a prchá z Los Angeles do New Jersey. Zde žije desetiletá Joan, dcera dávného parťáka, která se narodila se vzácnou schopností vybavit si každý detail z každého dne svého života. Gavin doufá, že mu pomůže udržet při životě vzpomínky na jeho milovaného Sydneyho.
Gavin a Joan uzavřou dohodu: Joan bude sdílet své vzpomínky na Sydneyho ze šesti minulých návštěv s Gavinem a Gavin jí na oplátku pomůže vyhrát lokální soutěž textařů a odrazit se tak do světa celebrit. Tato zvláštní dvojice má jednoduchý cíl: psát a vzpomínat. Ale jedna z Joaniných vzpomínek přiměje Gavina začít pochybovat o tom, že ho Sydney doopravdy miloval.
 
CO SE STANE, KDYŽ SE DÍVKA, KTERÁ NEMŮŽE ZAPOMENOUT, SPŘÁTELÍ S MUŽEM, KTERÝ SI ZOUFALE SNAŽÍ VZPOMENOUT?
 
„Val Emmich stvořil navýsost originální a nezapomenutelné postavy.
Tato kniha vás pohladí po duši a zahřeje u srdce.“
Garth Stein, autor bestselleru Záblesk světla
 
„Na tuto knihu jsem se velmi těšila a nezklamala mě.
Je to nádherný a neobvyklý příběh, mistrně napsaný.“
Ruth Hogan, autorka knihy Sběratel ztracených věcí
 
„Tento brilantní herec a hudebník si právem může říkat také spisovatel.
 Velmi dojemné čtení.“
Library Journal
 
„Emmicha můžeme směle přirovnat k Nicku Hornbymu.“
National Book Review
 
Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail
highslide