Logo

Rozhovor - Valentina Nazarova

19. 3. 2018
1920x1080px_slide_kino_Rozhovor_Skryta_pisen

Váš thriller Skrytá píseň je mezi mladší generací velmi populární a byl nominován na řadu ocenění v Rusku, což ukazuje váš velký talent. Co vás k jeho napsání inspirovalo?

Je to skutečně zábavný příběh. Po celý život, od doby, co jsem byla malá holčička, jsem se chtěla stát spisovatelkou. Navštěvovala jsem po škole různé kroužky a semináře, a dokonce jsem na vysoké škole navštěvovala tvůrčí psaní. Psala jsem poezii a eseje, ale když došlo na psaní většího objemu, vždycky jsem bojovala s tématy – o čem vlastně psát. Všechno se změnilo v roce 2015. Šla jsem na rockový koncert v mém rodném městě, kde vystupoval Kasabian, a já jsem se před představením setkala s kapelou. Sledovala jsem, jak jejich mladí fanoušci úplně blázní při pohledu na své oblíbené rock stars a magické hudebníky, kteří přijímali jejich lásku – to bylo neocenitelné. Později v průběhu show se jeden z členů kapely, kytarista Sergio, vydal k okraji jeviště a roztáhl ruce do vzduchu. Dav se tak rozvášnil, že jsem přímo fyzicky cítila emoce, výměnu energií, bylo to jako zahlédnout blesk během bouřky – krásné, silné a děsivé. Následujícího rána jsem se probudila a měla jsem v hlavě myšlenku – chci psát o hudbě, hudebních fanoušcích a kapelách, o lásce, zázraku a tragédii, když se zamilujete do samotné hudby a teď cituji jednu z mých oblíbených skupin, o tom, co to znamená "vložit svůj život do rukou rock'n rollu". Možná to vypadá, že na tom není nic neobvyklého, ale popravdě, zjistila jsem, že rock má na lidi velký vliv, děsivý až démonický, zejména na mladé ženy. Na jedné straně máte křičící mladé dívky, které se vrhají na rockery, a pak na druhé straně máte rockery, kteří chtějí slávu tak moc, že by pro ní i zemřeli. Pro mne, jako spisovatelku thrilleru, je celý ten kulturní fenomén velmi inspirativní. Ale jo, to všechno začalo s Kasabian, haha, myslím, že jim musím jim poděkovat.

Vypadá to, že jste se do této knihy dostala hodně ze sebe. Mohli bychom najít v příběhu hlavní postavy Niky některé z Vašich osobních zkušeností?

Abych byla upřímná, nejvíc autentický je příběh její starší sestry. Žila jsem v malém anglickém městečku, pracovala jsem ve staré hospůdce, vyjížděla s mladými aspirujícími, téměř slavnými kapelami, chodila na koncerty, na gigy a ... srdce mi zlomili indie rockeři. To je pravda! Mnoho postav a  prostředí je také založeno na skutečných událostech. Například hospoda a její pronajímatel, nebo příběh chlapce, který se vzdal příležitosti stát se slavným a vyvaroval se tak pýchy. 

Proč jste si Vy, rodilá Ruska, zvolila místem Vašeho příběhu právě Velkou Británii?

Velká Británie je místem, kde jsem strávila většinu svého mládí, chodila jsem tam na univerzitu, moje první láska byla britský chlapec ... který hrál v kapele, haha. Řekla bych, že je to v mnoha směrech můj kulturní a duchovní domov. Miluji malá britská městečka pro svou gotickou atmosféru a příběhy, které s vámi lidé sdílejí, když jim servírujete pití. Říkají vám ta nejhlubší tajemství. Některé věci, které jsem slyšela, jsou dokonce i pro knihy až moc drsné.

Zdá se Vám, že v dnešní době jsou mladé generace v západní a východní Evropě nějak odlišné? Pokud ano, jak?

Opravdu? Řekla bych, že ve věku globálního přístupu k internetu a sociálních médií se mladší generace stávají unifikovanými, po celém světě se zabývají téměř stejnými věcmi.

Nejsem si jistá, jestli je to bezpochyby dobré, ale rozhodně jsem si všimla, že dnešní 20-ti letí a výš opravdu necítí rozdíly mezi Východem a Západem Evropy, tak jako moje a předchozí generace.

1920x1080px_slide_kino_Skryta_pisen

Kniha je psána formou korespondence mezi hlavní postavou Nikou a její sestrou na sociální síti. Proč jste se rozhodla pro tuto neobvyklou formu?

Přišlo mi to přirozené. Pro mé psaní považuji za velmi užitečné si ujasnit nejen to, kdo příběh vypráví, ale i kdo ho poslouchá, protože ten stejný příběh můžeme vyprávět sto různými způsoby, záleží na tom, komu to říkáme. Takže s Nikou jsem chtěla, aby vyprávění bylo velmi upřímné a emocionální, ale i osobní, aby to znělo spíše jako rozhovor, který slyšíte ve vlaku, než stránky z ukradeného deníku.

Kapitoly začínají vždy s názvy skladeb. Jsou to vaše oblíbené hity, nebo je zde nějaký skrytý význam?

Vlastně to bývá obojí. Ty písně pocházejí z mého iPodu, každá z nich má pro mě zvláštní osobní význam. Nicméně, jejich názvy a texty jsou nápovědou k detektivní zápletce příběhu. Někdy jsem musela měnit názvy skladeb, protože toho moc odhalovaly nebo byly příliš obskurní, ale vždy se nějak vztahovaly k tomu, v jaké byla Nika náladě, když psala vzkazy. 

Byla to taková mise, vybrat ty písně tak, aby vyšly ještě předtím, než Jen zmizel - jinak by to bylo velmi nerealistické, lidé, kteří se pohřešují, si nedělají nová alba.

Jsem velmi hrdá na můj playlist, abych byla upřímná. Mám ho na svém iPodu a pouštím si ho, když pracuji. Když jsem psala Skrytou píseň, cítila jsem se nesmírně inspirovaná a dychtila jsem vyprávět a napsat příběh, tak jsem vstávala ráno v šest hodin ráno a psala ještě před prací. Naštěstí jsem v té době pracovala z domova pro americkou firmu a nemusela jsem začínat dřív než před dvanáctou hodinou. Trvalo mi to měsíc, než jsem vymyslela a napsala zápletku, někdy ji i nakreslila na zadní stranu starého plakátu (který ještě někde mám). Pak trvalo ještě čtyři měsíce, než jsem knihu napsala. Byla to tak úžasná a vzrušující doba – nebyla jsem si jistá, jestli to bylo skutečně ve mně, dokončit novely, od začátku až po poslední stránku, protože kdykoliv předtím jsem začala s novelami, tak jsem je nikdy nedokončila.  Ale jak víte, měla jsem to uvnitř.

Dokážete si představit, že byste byla jednoho dne spisovatelkou na plný úvazek, nebo to pro Vás bude vždycky hobby?

Ve skutečnosti jsem před osmnácti měsíci nechala mé kancelářské práce a teď jsem to, co nazýváte profesionálním spisovatelem na plný úvazek. Bylo děsivé to udělat, ale nelituji - vyprávění příběhů je něco, co mě nikdy nenudí a neunavuje.

Navíc jsem od doby, co jsem přestala pracovat, začala s hudební žurnalistikou, což jsem vždycky stejně chtěla dělat. Mám svůj vlastní sloupek na největším ruském nezávislém portálu rockové hudby, ve kterém mluvím o nových a oblíbených kapelách a o mých zkušenostech fanouška indie rocku.

Pokud se chcete dozvědět více o tom, co to obnáší být spisovatelkou na plný úvazek – jste vítáni na instagramu https://www.instagram.com/valentinker/

Jsou nějací spisovatelé, které obdivujete? Nebo co ráda čtete ve svém volném čase?

Moc ráda čtu, nazvala bych sama sebe knihomolem. Myslím, že můj vkus v literatuře byl nesmírně ovlivněn dvěma událostmi. Když mi bylo devět let, byla jsem v nemocnici a moje matka mi přinesla tašku knih, jedna z nich byla náhodou Pes baskervillský. Tak začal můj milostný vztah s thrillerem a tajemstvím. Druhou věcí bylo objevení Jacka Kerouaca ve věku čtrnácti let. Kerouac je do dnešního dne pro mne ikonou.

Pokud mluvíme o moderních spisovatelích, ráda bych jmenovala Donny Tarttovou, Jeffreyho Eugenidese, Jonathan Lethemovou a Jamese Ellroyovou. Tyto své oblíbence kupuji slepě, aniž bych musela číst nějaké recenze.

Plánujete napsat další knihu? A pokud ano, řeknete nám o tom něco?

Už jsem napsala další dvě! No, skoro. Ta, kterou jsem napsala hned po Skryté písni se nazývá Cookies, je to vražedný tajemný thriller o IT průmyslu a on-line datování. Protagonista, osamělý IT hráč, který tráví své noci hraním her on-line, se zaplete do tajemné konspirace smrti svého jediného přítele. Je zde spoustu odkazů na The Matrix, původního Blade Runnera a klasického Hollywoodského Noira. Kniha má příští měsíc vyjít v Rusku. To, na čem teď pracuji, spíše nevypadá jako thriller. Zaměřuji se na příběh doktoranda, který má podezření, že slavný spisovatel není tím, co si svět myslí, že je. Cestuje po Americe, aby zjistil, zda tragédie popsaná v jeho neslavném románu je pravdivá. Snažím se o tom přemýšlet jako o písni od Lany Del Rey, kterou převyprávěl Dennis Lehane.  Kromě toho už mám zápletku k dalším dvěma knihám a nemohu se dočkat, až na nich začnu pracovat.

Děkujeme za rozhovor

Valentina Nazarová vystudovala kreativní psaní na University of Northampton. Je autorkou tří básnických sbírek a Skrytá píseň je její debutový román. Pracuje v oblasti informačních technologií. Její největší vášní rock a hudební festivaly. S manželem žije ve Petrohradu. 
Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail
Aktuality
Hledáme nové překladatele
Hledáme nové překladatele
2. 5. 2018
Překladatel/lka pro Knihy Omega
NEJFANTASTIČTĚJŠÍ UDÁLOST LETOŠNÍHO ROKU! SE BLÍŽÍ!
NEJFANTASTIČTĚJŠÍ UDÁLOST LETOŠNÍHO ROKU! SE BLÍŽÍ!
5. 4. 2018
Nesmrtelní z Meluhy přicházejí a získají si i vás
Nový díl Cizinky od Diany Gabaldon: Odhalí dcera Jamieho a Claire tajemství o cestování v čase?
Nový díl Cizinky od Diany Gabaldon: Odhalí dcera Jamieho a Claire tajemství o cestování v čase?
22. 3. 2018
Bubny podzimu jsou čtvrtou knihou série románů Cizinka napsanou Dianou Gabaldon. Hlavní postavou je zdravotní sestra Claire Randallová, narozená ve 20. století, která cestuje v čase do 18. století ve Skotsku, kde se potkává s válečníkem z vysočiny Jamiem Fraserem, za kterého se provdá.
Mise Saturn: Unikátní sci-fi román, který budou hltat Marťanovi fanoušci
Mise Saturn: Unikátní sci-fi román, který budou hltat Marťanovi fanoušci
20. 3. 2018
Pro fanoušky Marťana přichází mimořádný thriller z budoucnosti od autora bestsellerů NY Times a držitele Pulitzerovy ceny Johna Sandforda a mezinárodně uznávaného fotografa a fanouška sci-fi Cteina.
Hledáme nové korektory
Hledáme nové korektory
26. 2. 2018
Korektor/korektorka pro Knihy Omega
Recenze The Crown - Robert Lacey (Milena Nová)
Recenze The Crown - Robert Lacey (Milena Nová)
24. 5. 2018
O tom, že Alžběta II. je fascinující osobností, se vůbec nemusíme bavit. Zná ji, miluje jí a obdivuje celý svět - ať za svůj smysl pro módu, který si po celý život udržuje, nebo to, že na anglickém trůnu sedí už dlouhých 66 let a stále to nevypadá, že by se v blízké době mělo cokoliv měnit.
Recenze Nejúžasnější věc - Maja Lunde a Hans Jørgen Sandnes (Ivana Vostřelová)
Recenze Nejúžasnější věc - Maja Lunde a Hans Jørgen Sandnes (Ivana Vostřelová)
18. 5. 2018
Hned na úvod mohu říct, že autorská dvojice Maja Lunde a Hans Jørgen Sandnes si s příběhem pěkně vyhrála.
highslide