Logo

Blaník

Blízko Vlašimi se nachází legendami opředený vrch Blaník. Podle mnoha pověstí v jeho nitru spí vojsko bájných bojovníků, kteří se probudí a vyjedou ve chvíli, kdy českému národu bude nejhůře. A v jejich čele bude cválat na bujném oři svatý Václav, patron země… Tuto legendu slyšel asi každý. Ale krásných příběhů a bájí, které jsou spojené s Blaníkem je mnohem více. Posbíral je výtečný český historik Adolf Wenig a ještě k nim přidal několik pověstí o udatnosti českých vojsk v dobách husitských.
149 Kč
Doporučená cena s DPH
Rok vydání
2013
Počet stran
88
Vazba
Vázaný
Jazyk
čeština
Formát
137x205mm
EAN:
9788073900892
Skladem
ISBN:
978-80-7390-089-2
Autor:
  • Ukázka z knihy
  • O autorovi
  • Dotaz
  • Recenze
 
Adolf Wenig (1874 - 1940) se narodil ve Staňkově u Horšovského Týna v učitelské rodině. Protože jeho otec záhy zemřel, syn místo univerzity mohl ukončit jen nižší střední školu a posléze si vzdělání doplnil v Pražském učitelském ústavu. Celý život se věnoval učitelskému poslání a sběru pověstí a bájí. Mezi nejznámější patří Staré pověsti pražské, Bohatýrské zvěsti, Blaník a Moravsko-slezské pověsti. Také překládal a psal písně i libreta, mimo jiné spolupracoval s Antonínem Dvořákem na opeře Čert a Káča. Byl blízkým přítelem slavné pěvkyně Emy Destinové, za ženu si vzal její sestřenici.
Dotaz na knihu
 *
 *
Políčka s hvězdičkou jsou povinná.
blanik_3D
Blízko Vlašimi se nachází legendami opředený vrch Blaník. Podle mnoha pověstí v jeho nitru spí vojsko bájných bojovníků, kteří se probudí a vyjedou ve chvíli, kdy českému národu bude nejhůře. A v jejich čele bude cválat na bujném oři svatý Václav, patron země… Tuto legendu slyšel asi každý. Ale krásných příběhů a bájí, které jsou spojené s Blaníkem je mnohem více. Posbíral je výtečný český historik Adolf Wenig a ještě k nim přidal několik pověstí o udatnosti českých vojsk v dobách husitských.
Blaník je něco přes šest set metrů vysoký, legendami opředený vrch ve Středočeském kraji. Nachází se asi deset kilometrů jižně od Vlašimi, na území Louňovic pod Blaníkem. Jsou s ním spojeny pověsti o blanických rytířích. V těžkých chvílích české historie byl symbolem naděje na získání svobody a svébytnosti českého národa.  Legenda praví, že uvnitř hory odpočívá vojsko, které čeká, až bude českému národu nejhůře. Jeho velitelem je sám patron země České svatý Václav. Ve chvíli, kdy bude naše vlast v největší tísni, zazelená se suchý dub na Blaníku a pramen pod ním vydá tolik vody, že se studánka přeplní a voda poteče až po stráni dolů. Pak se v hoře otevře tzv. Veřejová skála, rytíři uvnitř se probudí z hlubokého spánku a pod vedením patrona české země vyrazí proti nepřátelům, porazí je a v Čechách nastane opět klid a mír.
(zdroj: wikipedie)

I já jsem tuto legendu několikrát slyšela, nejčastěji asi na hodinách dějepisu ještě na základní škole. Přestože dějepis nikdy nepatřil mezi mé nejoblíbenější předměty, pro legendy, mýty a pověsti jsem měla vždy slabost. A tato kniha je plná pověstí týkajících se právě Blaníku, rytířů i chrabrosti českých vojsk v dobách minulých.

Vypravování knihy začíná v městečku pod Blaníkem v jedné zájezdní hospodě, kde se za letních večerů schází společnost. Bývá tu starosta, starý pan učitel, pan fořt, kovář, krajský komisař, mlynář i sám pan hospodský s hospodskou. Když je krásné počasí, sedávají venku a vyprávějí si příběhy. Obsluhovat hosty pomáhá hospodskému a hospodské sirotek Václav, hodný chlapec, který v pěti letech přišel o oba rodiče. A jelikož to byli vzdálení příbuzní hospodské a to je žena zlatého srdce, přivedla tehdy osiřelého chlapce do hospody a spolu se svým mužem si ho vzali za vlastního. Nikdy toho nelitovali, Vašík nezlobil a pomáhal jim, kde jen mohl. I ze školy o chlapci slyšeli jen samou chválu.

Vašík rád četl a miloval příběhy, ve kterých bylo psáno o starých časech, a o tom, jak tu v zemi bývalo, jak knížata a králové vládli, zemi svou spravovali, a o dobrých a zlých časech, o tom, jak nepřátelé ohrožovali zemi  a Čechové se jim bránili, o udatenství předků, jak si samostatnost vybojovali, o tom, jak země vzkvétala a jak se blahobyt vzmáhal; o zlých časech a dobách, kdy protivesntví a soužení přišla na českou zemi, kdy Čechové trpěli pro jazyk i víru, kdy ztratili svoji samostatnost, kdy země trpěla a pustla, a kdy jazykem českým bylo opovrhováno.
Ale také se chlapec dočetl, že bylo mezi Čechy stále mnoho těch, kteří jako věrní synové vlasti věřili, že doby zlé zase přejdou a zase bude dobře, že přestane pronásledování, že Čechové nad nepřáteli zvítězí a zase budou pány ve své vlasti, tak jak se o tom mluví v mnohých proroctvích.

Vašík miloval také právě tyto letní besedy pod lipou, kde besedníci hovořívali o věcech, které se staly doma i ve světě. Leckdy přišla řeč na časy minulé. Na to, jak bývalo za dědů i pradědů, jak si kdo z vyprávění pamatoval. Takové příběhy chlapec slýchal rád a hospodský ho neodháněl, když se při takové příležitosti k lípě postavil a naslouchal. Často také přišla řeč právě na nedaleký vrch Blaník a na to, co tajemného skrývá ve svém nitru. Toho večera začne starosta vzpomínat na nedávno zemřelého sedláka-výměnkáře, jehož praděd, ovčák v panském dvoře ve Volešné, se jednou dostal do Blaníka. A tak začíná jedno z mnoha vyprávění o lidech, kteří se nějakým způsobem dostali do Blaníka, co tam viděli a co se jim přihodilo. I starý pan učitel si vzpomene na jedno proroctví o Blaníku, svou historku přidá k dobru i pan fořt, mlynář či kovář a mnozí další.

Vašík se tak doslechne nejen o udatných rytířích, ale i o různých slavných bitvách – např. o bitvě u Chlumce, na Moravském poli, u Kresčaku, u Ústí, u Tachova, u Lipan, o tom, jak byli němečtí křižáci u Domažlic zahnáni na útěk, o Janu Roháčovi z Dubé, o tom, jak král Ladislav Jana Jiskru z Brandýsa odměnil, o silné nezávislé vojenské moci Bratrstva a nakonec i o neslavné bitvě na Bílé hoře.

Byla jsem až překvapena, jak poutavým stylem byl autor schopný tuto útlou knihu napsat. Při četbě i po dočtení jsem měla neustálé nutkání a chuť začíst se do nějakého dalšího z jeho historických titulů. Přestože je Adolf Wenig známým autorem pohádek a hlavně sběratelem pověstí, pro mě to bylo úplně první setkání s jeho prací, ale již teď mohu říci, že zdaleka nebude poslední. Jistě si ráda posvítím na nějaké jeho další sesbírané pověsti.

Nesmím zapomenout se také zmínit o nádherných černobílých ilustracích, které knihu provázejí. Na svědomí je má autorům bratr – malíř, výtvarník a ilustrátor Josef Wenig. Je zde patrný jeho smysl pro detaily. Opravdu nádherné kresby.

Blaník doporučuji převážně milovníkům historie, především historie českého národa, ale také všem, kteří si rádi přečtou o záhadných a legendami opředených místech.

Hodnocení: 4/5
Autorem recenze je Wolf Draven, blog autorky najdete zde.
Knihu si můžete koupit zde
Související tituly
Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail
highslide