Logo

Věc Makropulos

vec_makropolos_3D
Věc MakropulosMAKROPULOS
Divadelní hra z roku 1922 nastoluje otázku morálních důsledků umělého prodlužování lidského života a oddalování smrti, což je v dnešní době více než aktuální téma. Hlavní hrdinkou je dcera rudolfínského alchymisty, které její otec podal elixír nesmrtelnosti a ona se díky tomu dožívá tří set let. Není sice šťastná, ale smrti se bojí, proto hledá recept na elixír, který její otec kdysi sepsal, aby se mohla zase omladit a prodloužit si život. Nakonec ale stejně propadá deziluzi ze své příliš dlouho trvající existence. Tato hra byla již roku 1925 Leošem Janáčkem adaptována na operu, která se s úspěchem hraje dodnes.
129 Kč
Doporučená cena s DPH
Rok vydání
2013
Počet stran
112
Vazba
brožovaný
Jazyk
čeština
Formát
106x155 mm
EAN:
9788073900649
Skladem
ISBN:
978-80-7390-064-9
Autor:
  • Ukázka z knihy
  • O autorovi
  • Dotaz
  • Recenze
  • Trailer
 

Karel Čapek (1890 – 1938) je oprávněně řazen mezi nejvýznamnější české intelektuály dvacátého století. Ukončil studium filozofie v Praze, vzdělání si doplnil v Berlíně a Paříži. Většinu života se věnoval novinařině a literární tvorbě, patřil mezi blízké přátele prezidenta Masaryka. Měl velmi široký umělecký záběr. Spolu s bratrem Josefem psal divadelní hry, vydával cestopisy a unikátní politické statě, stal se jedním z prvních autorů českých vědeckofantastických románů. Jeho dílo je kvintesencí humanismu. Jako jeden z prvních varoval svět před hrůzami nacismu. Zemřel na plicní otok několik měsíců před vznikem protektorátu.

Dotaz na knihu
 *
 *
Políčka s hvězdičkou jsou povinná.
vec_makropolos_3D
Věc Makropulos je jedno z Čapkových dramat, komedie. Premiéru mělo v roce1922 v Městském divadle na Vinohradech, kde byl v té době Čapek dramaturgem. Tato komedie novým způsobem zpracovává téma nesmrtelnosti a právo člověka na věčný život. Hlavní postava zpěvačka Emília Marty už téměř tři sta let nestárne.
Věc Makropulos je komedie o třech dějstvích s přeměnou. Tou přeměnou se myslí obměna scény v polovině třetího dějství. Jedná se zde o problematiku dlouhověkosti. Jeden řecký alchymista totiž pro císaře Rudolfa II, který jak víme bažil po kameni mudrců, vymyslel recepis, který po přečtení přidá člověku tři sta let života. Rudolf mu ale nevěřil a přikázal, aby recept vyzkoušel na své dceři Elině.
 
Karel Čapek (1890 – 1938) je oprávněně řazen mezi nejvýznamnější české intelektuály dvacátého století. Ukončil studium filozofie v Praze, vzdělání si doplnil v Berlíně a Paříži. Většinu života se věnoval novinařině a literární tvorbě, patřil mezi blízké přátele prezidenta Masaryka. Měl velmi široký umělecký záběr. Spolu s bratrem Josefem psal divadelní hry, vydával cestopisy a unikátní politické statě, stal se jedním z prvních autorů českých vědeckofantastických románů. Jeho dílo je podstatou humanismu. Jako jeden z prvních varoval svět před hrůzami nacismu. Zemřel na plicní otok několik měsíců před vznikem protektorátu. *)
 
Hlavní postavou je zpěvačka Emília Marty a je jí už přes tři sta let. Narodila se na Krétě jako Elina Makropulos a za svůj dlouhý život si několikrát změnila identitu. Jediné, co její životy vždy spojovalo, byly iniciály E. M. Dr. Kolenatý je advokát, který zastupuje u soudu případ Alberta Gregora a jeho ukradeného dědictví. Jedná se o majetek po baronu Prusovi, který měl být přiznán Gregorově rodině. Vítek, solicitátor u dr. Kolenatého, a jeho dcera Kristina, která zpívá s Emílií v divadle, sice nejsou z hlediska prvních dvou dějství ti nejdůležitější, ale v tom třetím a zvláště po přeměně se hodně dostávají ke slovu.
 
Karla Čapka mám moc ráda. Je to jeden z mých nejoblíbenějších klasických autorů a četla jsem několik jeho dramat, povídky i nějaký ten román. Věc Makropulos je zajímavé drama s tématem věčného života. Hlavní myšlenku najdeme v posledním dějství. Co by člověk udělal, kdyby si mohl prodloužit život o stovky let? To je asi na povaze jednotlivce. Ale asi by to nebyl žádný medsledovat, jak rodina i přátelé mizí v propadlišti dějin. Jak jsem už řekla, Čapka mám moc ráda a s chutí si přečtu cokoliv, co napsal. Proto můžu klidně říct, že se mi tohle drama líbilo. Hvězdičky tentokrát dávat nebudu, protože divadelní hra se špatně srovnává s prózou. Zvlášť taková klasika, jako je Věc Makropulos.
 
 
Autorem recenze je Hanka, blog autorky najdete zde.
Knihu si můžete koupit zde
Související tituly
Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail
highslide